Nová fasáda v pískové barvě, obnovení orli na průčelí a zcela proměněná příjezdová hala slouží od 1. března 2023 cestujícím, kteří využijí budějovické vlakové nádraží. Generální rekonstrukce, kterou financuje Správa železnic, se přehoupla přes významný bod.
Nádražní budova prochází od roku 2020 rekonstrukcí, při které se proměňuje od střechy až po sklepy. Nejen fasáda nebo okna, ale také izolace, krovy nebo inženýrské sítě se buď opravují a restaurují, protože je budova památkově chráněná, nebo nahrazují novými prvky. Podle Dušana Gavendy ze Správy železnic se nyní otevírá jižní věž s příjezdovou halou. "Ke zpřístupnění všech prostor pro veřejnost dojde v závěru roku," doplnil Dušan Gavenda. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda už dříve pro Deník uvedl, že je rád, že se památkově chráněný objekt opět stane jednou z důstojných dominant Budějovic.
Stav nádraží před opravou byl dlouhodobě terčem kritiky, stávalo se, že z fasády odpadávaly celé kusy omítky nebo říms. Provizorní nebo částečné opravy nedokázaly dlouhodobé chátrání zastavit.
Pokladny provizorně
V příjezdové hale budou nyní sloužit provizorní pokladny, protože práce se naplno přesunou do odbavovací haly. Dokončují se práce na střeše. Od března bude následovat rekonstrukce severní věže a severního křídla budovy, a to včetně přípravy nových nájemních jednotek a služebny Policie ČR.
Stavební práce na budově začaly na přelomu května a června 2020, odhad dokončení byl prosinec 2022. Po odkrytí původních konstrukcí byl zjištěn velmi špatný stav některých částí objektu, třeba stávajících železobetonových nosných konstrukcí stropů, některých zdí. Bylo nutné zbourat celý severní přístavek a změnit způsob odizolování objektu. Práce se proto prodlouží a také prodraží. Původně vysoutěžená cena byla 680 milionů korun bez DPH. Předpokládané celkové investiční náklady akce se kvůli vícepracím navýší o několik set milionů korun. Rekonstrukci provádí společnost tvořená firmami Metrostav, EDIKT a AVERS.
Dvě stě let železnice
Budějovice jsou spojeny se železnicí už skoro 200 let. První byla koněspřežní železnice. Sedmého září 1827 byl zahájen zkušební provoz na úseku České Budějovice – Edelsbrucká rokle, 30. 9. 1828 pravidelná přeprava mezi Budějovicemi a Kerschbaumem a v roce 1832 až do Lince. Prvním nádražím ve městě byla podle encyklopedie města stanice koněspřežní železnice v Mánesově ulici. Kromě strážního domku, postaveného v roce 1828, zde bylo několik manipulačních kolejí, skladiště, dva jeřáby k nakládání zboží a váhy. Ve druhé polovině 30. let se spolu se zahájením osobní přepravy začalo užívat zastávky pro cestující před kancelářemi a pokladnou koněspřežky v Nisslově domě v České ulici a byla prodloužena manipulační kolej k zájezdnímu hostinci U Zelené ratolesti, kde byly sklady firmy A. Lanny.
Lokomotivní nádraží s parním provozem vzniklo se stavbou tratě do Plzně. To bylo o několik set metrů jižněji, než je dnešní hlavní budova. Kolejiště bylo postaveno napříč dnešní Lannovy třídy, staniční budova proti Průmyslové ulici (dříve Dobrovodská cesta) v místech současných kancelářských budov Českých drah. Pro provoz bylo nádraží otevřeno 1. 9. 1868.
První rychlík z Terstu
Nárůst železniční dopravy na počátku 20. století vedl k nutnosti oddělit nákladní a osobní přepravu a postavit nové nádraží pro cestující. To bylo otevřeno pro provoz 17. 12. 1908 a prvním vlakem byl rychlík č. 502, jedoucí z Terstu do Prahy. Přes seřaďovací nádraží do Pětidomí byla postavena 1908 lávka pro pěší. Při náletu v březnu 1945 bylo z velké části poškozeno kolejiště a křídlo staniční budovy, v roce 1946 provizoria nahradily definitivní stavby. Důležitou stavební akcí byla elektrifikace nádraží; provoz byl zahájen 3. 12. 1968 na trati České Budějovice – Plzeň.