Policie z čimelického obvodního oddělení řeší případ poškození zdí od pondělí ve spolupráci s českobudějovickými experty na extrémismus. „Udělal to někdo, kdo se chtěl zviditelnit. Dnes ráno nás kontaktovala jedna reportérka z televize, že jí přišel e-mail, ve kterém se za autora maleb označil člověk s přezdívkou Pérák," doplnila Kamila Čuřínová Ingrišová.

Pisatel prý v e-mailu uvedl: „Prasečák v Letech je ostudnou připomínkou Osvětimi po česku. Vracím se, abych sjednal nápravu." Vybral si přezdívku legendární postavy, která za druhé světové války sabotovala některé nacistické akce. Spory o zrušení zdejšího vepřína trvají už sedmnáct let. Důvodem je tvrzení, že stojí na místech bývalého kárného a pracovního cikánského tábora. „Protesty se opakují, ale poprvé za ty roky se stalo, že někdo násilím vnikl do areálu firmy," uvedl první místopředseda představenstva akciové společnosti AGPI Písek Jan Čech.

Dodal, že se asi před čtrnácti dny uskutečnila informativní schůzka se dvěma ministry vlády – Jiřím 
Dienstbierem a Danielem Hermanem. „Je to poprvé po dlouhých letech od dob ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové, kdy s námi někdo z vlády o této problematice mluvil," konstatoval Jan Čech.

Stěhování vepřína je stále v nedohlednu

Co bude s vepřínem v Letech, zatím stále nikdo neví. „Schůzka s ministry byla zatím jen proto, aby se mohli v situaci lépe orientovat. Zatím nám ale nikdo nic neslíbil. Nejsme ti, kdo to zavinili. Vepřín je tady od roku 1972. Nechala ho tam postavit společnost jako celek, proto to považujeme za celospolečenskou věc. K řešení se stavíme ochotně, komunikujeme s vládou, ale nemůžeme poškodit naši firmu," vysvětlil první místopředseda představenstva akciové společnosti AGPI Písek Jan Čech.

Celých sedmnáct let se ve vedení státu střídají lidé a podle Jana Čecha někteří z nich stále slibují Romům, co zatím nemohou splnit.
Na rozdíl od areálu vepřína se v přilehlém památníku po zásahu „Péráka", který vnikl do areálu vepřína a pomaloval zeď, nic nezměnilo. „Měli jsme jen nalepené letáky na informativních tabulích, které jsou na pěší naučné stezce nejblíže vepřínu.

Podle všech informací to nejvíce souvisí s Osvětimí a holocaustem," uvedl ředitel Památníku Lidice a Kulturní památky Lety Milouš Červencl. Také on čelí kritice od roku 2009, kdy památník v Letech přešel pod správu památníku Lidice. „S vepřínem nemáme nic společného. Je to otázka vládních struktur. Naposledy konstatoval předseda vlády Petr Nečas, že na jeho stěhování nejsou peníze, ale vloni v květnu při pietním aktu prý slíbil předseda vlády Bohuslav Sobotka, že to budou řešit. Ale zatím stále nikdo nic neřeší," konstatoval Milouš Červencl.

Překvapená z pomalované zdi v areálu společnosti AGPI je také starostka obce Lety Blanka Hlavínová.
Protesty před areálem vepřína se podle ní konaly každoročně 13. května, tedy ve stejný den jako oficiální uctění památek zdejších romských obětí holocaustu. Nikdo ale dosud nepůsobil škodu na majetku.

Ohlédnutí

- V roce 1972 výstavba vepřína.
- První impuls ohledně přestěhování vznikl v roce 1998 od ministra Vladimíra Mlynáře.
- Předposlední jednání o stěhování byla v roce 2008 za ministryně Džamily Stehlíkové.
- Poslední jednání s ministry Jiřím Dienstbierem a Danielem Hermanem byla v lednu 2015.

Autor: Stanislava Koblihová