„Trávy a jetele se neurodily, protože nedostatek vody byl moc velký. Zajímavé ale je, že kukuřice máme celkem slušně. To pro nás znamená, že z hlediska krmné dávky jsme na tom z poloviny dobře. Druhá část, jež se skládá z jetelů a trvalých travních porostů, je hodně špatná, protože sena máme skoro o 70 procent méně,“ konstatuje Otta Šandera.  

O nákupu sena ale družstvo neuvažuje. „Za prvé kde, za druhé se ceny zvedly natolik, že to ekonomicky nemá smysl. Tudy cesta nevede, protože při nákupu sena nemůžete produkovat mléko za 8,50,“ zdůvodňuje Otta Šandera.

To si podle něj mohou dovolit „kobylkáři“ s pár koňmi a dostatkem peněz. „Seno ať za pět set, nebo dva tisíce koupíte, když máte koně nebo pár králíků pro potěšení. Ve výrobě to nelze,“ vysvětluje předseda družstva.

Na případné úvahy, zda počet 1300 krav, jalovic, býků a telat kvůli deficitu sena snížit, je podle něj brzy. „Ještě nejsou ukončeny všechny sklizně. Pod střechou není kukuřice, takže se uvidí, až kolik toho bude. Pak spočítáme krmné dávky a uděláme případná opatření,“ plánuje Otta Šandera.

Je jasné, že podíl kukuřice v krmení se do určité míry navýší.Naproti tomu František Mareš, soukromý zemědělec z Prachaticka se 170 kusy dobytka, případnou koupi sena připouští. Nyní mu chybí 40 procent, ale počet hovězího snižovat nebude.

„Snad ještě něco posečeme, když zaprší. Co jsem slyšel, balík sena o průměru 140 centimetrů, to jsou tak tři metráky, se prodává za 1500 i 1700 korun,“ řekl František Mareš.Lepší situace je podle Jiřího Valtra, vedoucího výroby Farmy Milná u Frymburka, která seno produkuje, v jejich oblasti. „Výnos je snížený o 10 až 15 procent. Velké potíže se týkají hlavně vnitrozemí – tak od Dolního Třebonína,“ přiblížil Jiří Valtr.

Společnost několik let držela cenu bez DPH na pěti stovkách, teď balík průměru 125 cm prodává za 600 Kč. Ke kolegialitě a nevyvážení sena do Německa a Rakouska vyzývá producenty pícnin ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

„Bavorští zemědělci údajně dostali dotaci kvůli suchu a skupují naše seno. Kdyby se kvůli jeho nedostatku musely zredukovat stavy skotu, bylo by to špatné pro všechny. Tato krajní možnost se týká hlavně zemědělců, kteří pasou a kvůli nedostatku trávy na pastvinách museli krmit senem,“ varuje Hana Šťastná.