Je až neuvěřitelné, kolik významných výtvarníků, kteří se v Písku  narodili nebo svůj život a tvorbu  spojili s tímto městem a jeho okolím, slaví v poslední době šedesátiny.

Řadí se k nim  i malíř František Trávníček, který si významné životní jubileum  připomene v úterý 25. června.       S jeho tvorbou mají zájemci příležitost se ještě do konce června seznámit v Galerii Prácheňského muzea v Písku na výstavě nazvané Retrospektiva.

„Vedle tvorby absolventů pražské Akademie výtvarných umění Františka Romana Dragouna, Romana Kubičky, Jiřího Řeřichy a Dalibora Říhánka představuje dílo Františka Trávníčka a jeho učitele Václava Rožánka odlišný názorový proud, který spoluvytváří výtvarný život v regionu a v mnohých případech přesáhl jeho hranice," uvedl historik umění a galerista Jaromír Procházka na  vernisáži Trávníčkovy výstavy v Prácheňském muzeu.

Písecký rodák František Trávníček absolvoval Střední polygrafickou školu v Praze. Po návratu na jih Čech pracoval až do roku 1990 v tiskárně.

V sedmdesátých a osmdesátých letech  navštěvoval společně s Václavem Rožánkem  Oldřicha Smutného,  člena skupiny výtvarníků  UB–12 a  Umělecké besedy, který  více než pětatřicet let učil malířství na DAMU.

Za svým soukromým učitelem  František Trávníček jezdil  na chalupu do Putimi a cestou  vznikaly zajímavé akvarely. Přímo na putimské chalupě oba umělci, učitel a žák, spíše  diskutovali, než malovali.

„Zdá se, že právě zde byly formulovány základní principy umělcovy tvorby. Vedle klasiků Františka Kupky či Paula Cézanna se jistě probírala tvorba zakladatelů informelu a konceptuálního umění Fontany a Burriho a jejich pokračovatelů a v českém prostředí pak výtvarníků Kolíbala a Malicha," upozornil Jaromír Procházka na výchozí body  malířovy tvorby.

František Trávníček dodnes sdílí názor italského malíře Alberta Burriho. Ten se orientuje na práci s materiálem, který pro něj znamená potvrzení existence v prostoru. Používá dřevo, železo, pytlovinu, ale i umělou hmotu. Písecký malíř ke slovům Burriho dodává: „Vezmeš do ruky papír a už s tebou mluví. Papír je nejdůležitější, vychází z řemesla a materiálu."

Při vyjmenování inspiračních zdrojů nelze  určitě zapomenout na Trávníčkovu četbu klasiků světové literatury, jako jsou Balzac, Dostojevský, Kafka nebo Beckett. Pokud  jde o hudbu, je to především Arnold Schöenberg, velký rakouský skladatel, pedagog a hudební kritik.

Podle názoru Jaromíra Procházky u Trávníčkovy tvorby jde především o proces a materiál, které jsou prostředkem  k dosažení rovnováhy.