Systematická příprava žáků už od šesté třídy, spolupráce učitelů, hodina českého jazyka i matematiky navíc a pilování testů nanečisto. To jsou některé z věcí, na které ZŠ E. Beneše sází. V deváté třídě také nabízí žákům kroužek zaměřený na přípravu k přijímačkám. Hlásí se do něj 95 procent žáků, v některých třídách dokonce všichni. Podle ředitele Filipa Rádra však není cílem dostat všechny děti na střední školu. „Ne pro každého je střední škola ideální volba. Pokud se však žák rozhodne jít na školu, je pravda, že se téměř vždy dostane, kam chce,“ hodnotí ředitel úspěšnost u přijímaček.

Zdroj: DeníkZásadní podíl na kvalitní přípravě žáků nese práce učitelů a jejich spolupráce mezi sebou. „Dodržují jednotná pravidla, postupy i hodnocení. Je běžnou praxí, že se matikáři i češtináři minimálně třikrát během školního roku sejdou, porovnají, jak jsou daleko s látkou a podobně. Stejně tak se setkávají učitelé při přechodu žáků z prvního na druhý stupeň,“ nastínil ředitel.

Podle zástupkyně ředitele pro druhý stupeň Veroniky Pauknerové, která zároveň vyučuje český jazyk, začíná příprava na přijímačky už v šesté třídě systematickou výukou. „Učivo probereme od 6. do 8. třídy a devítka je v podstatě na opakování. Zároveň od šesté třídy zařazujeme úkoly a úlohy z testů, aby žáci věděli, jak vypadají,“ popsala praxi.

Úspěšnost podle témat

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.


Kategorie otázek dobře vyřešených úkolů (v procentech)
Český pravopis 61
Komunikace a sloh 68
Porozumění textu 65
Skladba 83
Tvarosloví 56
Tvorba slov a slovní zásoba 65
Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla 57
Číslo a početní operace, dělitelnost 80
Grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy 45
Lineární rovnice, soustavy rovnic 24
Počítání s mnohočleny 41
Poměr, mapa 6
Převody jednotek 66
Přímá, nepřímá úměrnost 56
Slovní úlohy na číselné obory, rovnice 45
Výrazy s proměnnou 36

                             

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí. Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších.  Zdroj: prijimacky.ai a Cermat

Pokud jde o češtinu, důležitá je podle ní podpora čtenářské gramotnosti, tedy práce s textem. „To děláme i v literatuře, že pracujeme s texty, čteme v čítankách. Na to hodně dbáme, protože čtení je jedna ze stěžejních dovedností. Vedeme děti ke čtení, protože o tom přijímačky hodně jsou. Když někdo hodně čte, dobře se pak orientuje v textu, umí vyhledávat a nezdržuje se tím, že těžko louská půlstránkový text,“ uvedla Veronika Pauknerová.

Znalosti z gramatiky a mluvnice jsou neméně důležité, ale hlavní je naučit se dobře základ a umět ho aplikovat. „Děti musí chápat, proč se to učí a kde to využijí. Samozřejmě jsou věci, které je musíme naučit čistě na přijímačky a pak je třeba nikdy nevyužijí,“ zmínila zástupkyně s tím, že se snaží, aby žáci byli zvyklí na to, co je čeká u přijímaček.

Připravují se také na kroužku, který mohou deváťáci od září do přijímaček nad rámec výuky navštěvovat. Týká se češtiny i matematiky a je o něj velký zájem. Průměrně této možnosti využívá 95 procent třídy, v podstatě všichni, kdo chtějí jít na střední školu. Věnují se především testům, které je pak čekají u zkoušek. „Děláme ostré testy z Cermatu. Čím víc si jich zkusí napsat, tím líp. Naučí se strategii, a pak už jen aplikují znalosti. Říkáme jim různé fígle, postupně získávají jistotu, a pak už se u přijímaček tolik nestresují,“ shrnula Veronika Pauknerová. Škola nabízí také přijímačky nanečisto, kdy si děti vyzkouší matematiku i český jazyk.

ZŠ E. Beneše v Písku.
Deváťáci z Benešovky zvládají přijímačky na střední školy nejlépe, říká analýza

Jednou týdně mají žáci druhého stupně hodinu češtiny navíc, která je věnovaná čtení. Chodí do školní knihovny a spousta dětí se díky tomu rozečte. „Důležité je do ničeho je nenutit. Ať čtou, co chtějí. Takzvanou povinnou četbu řešíme spíš ukázkami z knih při hodinách klasické literatury. Ke čtení si pak mohou vybrat, co chtějí, ale zároveň se snažíme, aby úroveň čtenářství rostla a v 8. či 9. třídě si žáci vybrali občas také něco náročnějšího,“ nastínila zástupkyně ředitele s tím, že tento systém celkem funguje.

A co čtou děti nejraději? „Určitě dobrodružnou literaturu, ale mám ve svých třídách i velké procento dětí, které čtou knihy z období války, třeba z pohledu dítěte. Holky pak samozřejmě volí romány, oblíbené jsou také komiksy. To je dobrá alternativa pro žáky, kteří nečtou jinak vůbec,“ doplnila Veronika Pauknerová.

Co se týče matematiky, i tady je podpora v podobě disponibilní hodiny navíc. Podle ředitele Filipa Rádra je matematika stále hlavně o počítání, ať se využívají jakékoli učební metody. „Jedna věc je to pochopit, druhá věc je si to zažít, takže pořád dáváme domácí úkoly, i když to dneska není populární. Pokud si děti nezažijí základy a nejsou pevné, nehneme se dál. Nemůžou se pak ve stresu zaseknout na tom, kolik je 6x7,“ poznamenal ředitel s tím, že je také důležité, jaký vztah k matematice si děti udělají na prvním stupni.

I přijímačky z matematiky souvisejí s uměním porozumět textu. „Hodně dětí odradí délka zadání. Není to dneska tak jednoduché. Slovní úlohy jsou často postavené na zadání, kterému žáci musí v první řadě porozumět,“ doplnil Filip Rádr.

Deváťáci dělají standardně jednotnou přijímací zkoušku z matematiky a českého jazyka. Některé střední školy navíc mohou vyžadovat zkoušku z cizího jazyka či mít další kritéria. Nemusí brát v potaz ani vysvědčení ze základní školy. Samostatnou kapitolou jsou pak školy, na které se dělají talentové zkoušky.

Na základě výsledků analýzy datové redakce Deníku a společnosti prijimacky.ai dopadla ZŠ E. Beneše za poslední roky nejlépe ze škol na Písecku, a to jak v případě českého jazyka, tak i matematiky. V matice získali deváťáci průměr 52,38 procenta a v češtině dokonce 66,36 procenta.

Deník také navíc získal zajímavá data, která ukazují, jaké úlohy dělají žákům z této školy problémy a jaké naopak s přehledem řeší.