Na vzniku ucelené expozice spolupracovali archeologové Jihočeského muzea, Husitského muzea i jejich rakouští kolegové. Stavba jako taková přinesla řadu nálezů, podívejte se s námi.

Podle archeologa Ondřeje Chvojky uplynulo už 20 let, co jejich práce na stavbě dálnice D3 začaly. „Do teď jsme tyto nálezy nikde uceleně neprezentovali, a tak jsme se rozhodli jednotlivé lokality prostřednictvím výstavy veřejnosti představit,“ vysvětlil úvodem.

Výstava přestavuje práci archeologů laické veřejnosti. „Archeologie není jenom o vykopávání, je to celá škála dalších činností – předstihových průzkumů, povrchových sběrů, provádění dokumentace, vrtů či snímkování ze vzduchu,“ informoval Chvojka.

Předběžný geotechnický průzkum v místech budoucí stavby dálnice D4 na snímku pořízeném 10. září 2019 mezi Chraštičkami a Milínem na Příbramsku. Archeologové odhalili na trase budoucí dálnice z Příbramska do jižních Čech několik sídlišť z různých období pr
Archeologové na trase D4 odhalili několik sídlišť z různých období pravěku

Nejzásadnějšími objevy je mohylové pohřebiště v Plavu, pravěká a raně středověká sídliště u Starých Hodějovic nebo Borku. Výstavu doplňují interaktivní koutky, kde si i děti vyzkouší práci archeologů.

Hlavní část výstavy začíná na severu jižních Čech přímo na dálnici. Návštěvník má tak pocit, že opravdu projíždí trasou. „Cestou potkává zajímavé lokality a dojede až k Linci,“ uvedl Chvojka.

Zlato a mince na Táborsku

Začíná se na Táborsku v Lipinách, kde se dříve těžilo zlato. „Na severním Táborsku se dolovali barevné rudy, v Lipinách evidentně takový areál existoval a kolegové si to ověřili prorýžováním,“ naznačil ukazujíc fragmenty zlata.

Mezi koridorem a dálnici v Rzavé nalezli také 14 grošů Václava IV. a jeden groš Karl IV. Nejmladší je datovaný roku 1407. „Mince byly ukryté do země v keramické nádobě jako poklad. Otázka je to historického pozadí. Podle mě je to doklad místního neklidu, který někoho vedl k tomu, že si takto ukryl svůj majetek. Byl v zemi při zemské stezce a zároveň na dohled tvrzi Vrzale,“ upřesnil archeolog.

V roce 1438 přitáhl Albrecht II. Habsburský k Táboru s cílem ho obléhat a dobýt. Zničili například i Kozí hrádek. „Dálnice v tom místě odkryla vojenské ležení,“ zmínil.

Tři lokality na Veselsku

Žíšov je důležitý z hlediska raného středověku 8. a 9. století. To přicházejí Slované. „Zde jsme nalezli jednu z nejstarších osad, jedno z prvních zkoumaných v jižních Čechách v tomto období,“ upozornil Chvojka. Na místě nalezli mnoho desítek objektů.

Podívejte se, co přinesla dálnice
Co přinesla dálnice? Výstava otevře, až situace dovolí. Prohlédněte si fotky

Veselí nad Lužnicí odhalilo nález ze 13. století. Jde o dobu kolonizace, začala se využívat železná ruda. „V této lokalitě jsme našli pozůstatky tavné pece a dokládá to i nalezená železná struska,“ upozornil.

V Horusicích nalezli nejstarší nález vůbec. Pochází z doby kamenné. „V polovině 6. tisíciletí před Kristem přicházejí zemědělci nositelé neolitu, první, kteří zakládají osady a obdělávají půdu, chovají zvířata. Dlouho dobu jsme si mysleli, že Neolitici v jižních Čechách vůbec nebyli,“ sdělil archeolog s tím, že zde vznikají i nejstarší keramické nádoby.

Jantar na Borku

U Bošilce zachytili sídliště z konce posledního století před Kristem. V té době tu dožívají Keltové a přichází Germáni. „Dříve se myslelo, že se navzájem vytlačují, ale zjistilo se, že se potkávají a žijí spolu. V jenom objektu tak vyrábí oba druhy keramiky,“ popsal.

Na Budějovicku potěšil výzkumem hlavně Borek. „Na úseku Borek Úsilné nad potokem Kyselá voda na návrší se nám podařilo objevit do té doby neznámé sídliště ze starší doby bronzové. Jižní Čechy se stávají uzlem pro dopravu mědi a soli z Alp, od severu přichází baltský pazourek nebo jantar,“ komentoval archeolog. Ten objevili náhodou při plavení materiálu v pytlích.

Eliášova dědičná štola

Unikátní důlní dílu vznikalo u Českých Budějovic od poloviny 16. do poloviny 18. století, v raném novověku. U Rudolfova se těžilo stříbro, a dědičná štola měla za úkol odvádět vodu. „Tu jsme zdokumentovali s jeskyňáři z Chýnova, jsou tam vidět záseky kladívek i letopočty,“ objasnil Chvojka. Štola sloužila i jako zdroj pitné vody a nyní tam rostou i malé krápníky.

Bronzové jehlice z rituálu

U Starých Hodějovic objevili vícekulturní sídliště z doby bronzové i železné a raného středověku. „Zbytek zahloubeného domu s tkalcovskou dílnou pochází z doby železné. Mezi mohylami jsme našli i pravěké sídliště starší,“ uvedl s tím, že po dobu dvou tisíc let v tomto místě lidé žili.

Podoba portálu o dopravních stavbách v Jihočeském kraji.
Jak to vypadá s obchvaty na jihu Čech? Informace najdete v novém portálu

U věnců mohyl se dosud nic nenašlo, o to je jedinečnější nález dvou jehlic v Plavu, které zřejmě fungovaly při nějakém očistném rituálu. „U jednoho kamenného kruhu jsme objevili obětní místo, malá jamka vysypaná spálenými kůstkami a kolmo do ní zapíchnuté dvě jehlice při jejím obvodu. Mohli sloužit k nějaké rituální očistě od negativních sil,“ odhaduje Chvojka. Nalezen byl i bronzový náramek.

Skládka keramiky

Starší sídliště odkryli také u Kamenného Újezdu v Krasejovce, to pocházelo z 13. století. V jamách našli řadu keramických nádob. „Přijde nám, že šlo o hrnčířskou dílnu, kde do jam vyhazovali nepovedené kusy z výroby.