Na pietě se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku. Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident ČR, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.

"Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie," řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. "Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat," dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. I dnes je potřeba podle něj obhajovat svobodu a lidská práva. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.

Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. "Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny," řekl. Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.

Vepřín v Letech převzala demoliční firma. Promluvili pamětníci i aktivisté.
Vepřín v Letech převzala demoliční firma. Promluvili pamětníci i aktivisté

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. "Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti," řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi. "I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili," dodala. Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.

Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině. Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.

V Letech byl protektorátní tzv. cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13.000 prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300.000 až 500.000.