Na pastvinách na Kovářovsku o celkové rozloze 111 hektarů, které využívají pro chov skotu, ovcí a koz, mají problémy s černou zvěří už dlouhodobě. Za poslední dva roky se však škody zvýšily. Divoká prasata, která bez problémů porazí ohradníky, ryla vloni na jimi ekologicky obhospodařovaných pozemcích v průběhu celého roku. Tedy i v době, kdy mají v lese potravy dost.

Se stejnými problémy se potýká Karel Bartůněk z Přílepova, který také podniká v zemědělství a obhospodařuje 92 hektarů. Situaci se snaží řešit společně. „Na našich pozemcích máme ročně zničených kolem 35 hektarů, z toho 10 úplně a podobně je to i na pozemcích Karla Bartůňka," dodali manželé Bublovi. Mezi Hrejkovicemi a Přílepovem podle jejich informací ulovili myslivci v prosinci 215 divokých prasat. V oblasti, kde mají pozemky oni, od Vesce směrem na Pelechy, nebyla větší naháňka dva roky. 

Deník se snažil několik dní zkontaktovat se zástupci Honebního spolku Kostelec nad Vltavou. Získat vyjádření, zda zamýšlejí požádat o výjimku v lovu dospělé černé zvěře, kterou je ze zákona možné lovit pouze od srpna do konce ledna, se nepodařilo. O problémech s černou zvěří v této lokalitě však vědí.

Rekultivace

Náklady na úplnou obnovu travního porostu v rámci ekologického hospodaření mají manželé Bublovi 9300 korun na hektar a na bezorebnou obnovu travního porostu 7200 korun na hektar. O dotace na obnovu pastvin ale mohou žádat jenom jednou za pět let.

Divoká prasata ryjí blízko u domů

V posledních dvou letech výrazně obtěžují divoká prasata také obyvatele osady Hájek u Vesce, místní části Kovářov. V prosinci proměnila prasata louku rodiny Řežábků, na které sušili seno pro králíky, na oraniště. Jejich sousedi, kteří tam jezdí na chalupu, mají příjezdovou cestu, která ještě vloni v létě připomínala anglický trávník, autem neprůjezdnou. 

„Před časem se mi stávalo i to, že jsem brzy ráno nemohl projít po cestě k silnici, protože před schránkami na cestě a ve stráni byla všude prasata," uvedl místní Pavel Řežábek. Musel chodit oklikou a jeho kolega, se kterým jezdí autem do práce, na něj musel čekat na jiném místě. „Dříve ryla prasata jen v lese a na prostranstvích dál za domem. S tím se musí počítat, když žijeme v přírodě, ale teď už ryjí i dva metry od domu a chodí nám kolem terasy," konstatoval místní Karel Kudla. Situace se v Hájku v posledních letech zhoršuje. Lidem jde o bezpečnost.

Co s divokými prasaty, je nejspíš oříšek, který není tak snadné rozlousknout. Navíc je o nich známé, že jsou chytrá a že za úplňku vyjdou jen výjimečně.

Pastviny manželů Bublových, podnikatelů v zemědělství, které připomínají spíš rozoraná pole, s osadou přímo sousedí. „Tím, že musíme louky stále obnovovat, výnosy z nich jsou o padesát procent nižší, proto musíme dokupovat krmení," doplňuje Jiří Bubla. Na rozrytých loukách ještě více vyčnívají kameny, o které se ničí sekačka a lis na seno. Společně s Karlem Bartůňkem, také podnikatelem v zemědělství, se obrátili na vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu v Milevsku Andreu Ruckou. „Ano, dostala jsem jejich dopis, ale napřed si musíme vše prověřit," konstatovala pouze Andrea Rucká.

Další kopie budou směřovat na krajský odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Honebnímu společenstvu Kostelec nad Vltavou a Honebnímu spolku Kostelec nad Vltavou.

Autor Stanislava Koblihová