Dovědět se o útrapách našich předků mohou návštěvníci až do 24. listopadu. K výstavě připravil její kurátor Jaroslav Jiřík několik doprovodných programů. Nejprve připomněl osobnost generála Karla Bonaventury Buquoye - vítěze od Písku a od Bílé hory.

Od úterý 22. října pak do Rytířského sálu nachystal v rámci Mezinárodního dne archeologie tzv. Vltavotýnský poklad.

Doba třicetileté války byla časem fyzického i materiálního strádání na straně poražených. Vítězným císařským vojákům mohla naopak přinést bohatství, množství kořisti a požitků všeho druhu. V případě několikrát dobytého Písku nás o tom informují dva dobové pražské tisky. V prvním se dozvídáme, že Písek „…je celkem pevné místo, kam uprchla zvláště šlechta z téhož kraje se svými nejlepšími věcmi, takže měl (Buquoy) velmi statnou kořist. Jak někteří pověděli, dostal přes čtyři tuny zlata." Další tisk pak oznamuje, že „..nepřítel získal při plundrování tohoto města velkou kořist a dobrý poklad. Protože šlo o tak pevné město jako Plzeň, mocný statek, tak tam okolní šlechta a jiní uprchli se svými vzácnými kousky." Mylně se totiž domnívali, že důležitou jihočeskou baštu stavovských vojsk rakouská armáda nikdy nedobude.

Vltavotýnský poklad názorně ukazuje, jaké předměty mohly být kořistí loupeživého císařského vojska. Nález byl učiněn v únoru roku 1970 při rekonstrukci domu čp. 252 U Modré hvězdy na náměstí v Týně nad Vltavou. Obsahuje vzácné renesanční práce, pravděpodobně nizozemské provenience, mimo jiné dva silně pozlacené stříbrné poháry, dva řetězové pásy z téhož materiálu a celkem čtyři uherské dukáty Matyáše Korvína, Vladislava II. Jagellonského a Rudolfa II. Unikátním je především zdobený pás s tzv. pomanderem, neboli jablíčkem. Jde tedy o mimořádně unikátní soubor předmětů, náležejících do majetku tehdejší přední měšťanské či šlechtické rodiny. Pro svou mimořádnou hodnotu není poklad trvale vystaven, je uložen v bankovním sejfu, i vltavotýnské muzeum vystavuje pouze hologram tohoto pokladu. Výstava by se tak nemohla uskutečnit bez vstřícnosti Městského úřadu v Týně nad Vltavou, který je majitelem pokladu.

Jan Kouba, Prácheňské muzeum Písek