Zavzpomínal na něj jeho stranický kolega, také bývalý starosta Prachatic a poslanec Parlamentu České republiky Jan Bauer. Informace o smrti Miroslava Bojanovského ho velmi zasáhla. „Mirek mi byl blízký člověk, vlastně můj učitel komunálních dovedností a starostování,“ zmínil.

V roce 1998 mu předával pomyslný starostenský řetěz na krk a prosperující město. „Navázali jsme na jeho úspěšnou práci. Nikdy nezapomenu na jeho milý úsměv a laskavou povahu. Upřímnou soustrast celé rodině,“ komentoval Bauer zprávu o jeho úmrtí.

Blízcí přátelé

Tato smutná událost zasáhla i současného starostu Martina Malého. „Byl stále aktivní až do poslední chvíle, byl zástupcem několika výborů i komisí, do současnosti předsedal Radě seniorů,“ konstatoval.

Během let se stali blízkými přáteli. „Byl to velice moudrý člověk s obrovským nadhledem a přehledem. Často jsem k němu chodil pro inspiraci i cenné rady,“ poznamenal současný starosta.

Pomáhal i ve složitých a těžkých záležitostech. „Vždy měl pro mě selskou radu podloženou letitými zkušenostmi,“ uvedl Martin Malý s tím, že více jak 20 let pracoval pro město Prachatice.

Pro město i občany mnohé vykonal. „Je to pro nás všechny velká ztráta, odchází s ním tak jedna z velkých osobností Prachatic,“ míní.

Miroslav Bojanovský se narodil 23. srpna 1932, absolvoval agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělskou v Brně. Od roku 1958 pracoval ve společnosti Stroje technika servis (STS) Prachatice a zemědělství zůstal věrný řadu let.

Od roku 1992 do roku 1999 vedl samosprávu města Prachatice z postu starosty, do roku 2010 zůstal i členem rady města. Zajímavostí také je, že byl spřízněn se zpěvačkou Evou Pilarovou. Za svobodna se jmenovala Bojanovská a šlo o jeho sestřenici, ta zemřela loni 14. března ve věku 80 let.

Miroslav Bojanovský se dostal na plakáty Národní kroniky díky Karlu Rabenhauptovi, jednomu ze tří fotografů, které výstavu připravovali.
Miroslav Bojanovský je jednou z osobností propagace Národní kroniky

Jako důchodce se s radostí věnoval svému koníčku – ovocnářství. Stal se také předsedou Rady seniorů, kde aktivně pomáhal v bohaté zájmové činnosti. Za své aktivity obdržel také Cenu města Prachatice a další uznání jako cenu Senior roku od Nadace charty 77.

U lidí si vážil skromnosti a tolerance, neměl rád sobce, závistivce a povýšené lidi.

POKLONA a POCTA VELKÉ OSOBĚ

Pondělní ráno 9. srpna mě zastihla zdrcující informace o skonu našeho bývalého pana starosty a především velké osobnosti pana Miroslava Bojanovského. Krátce před jeho nedožitým životním jubileem – 90. narozeninami.

Pan Bojanovský byl obrovskou osobností a obrovskou přirozenou autoritou, která uměla oslovit několik generací najednou, což je v dnešní době velmi výjimečné. Osobně jsem jej poznala v devadesátých letech, kdy jsem měla tu čest pro něj tlumočit z a do německého jazyka. Tím se začalo budovat naše společné přátelství, které bylo umocněno v naší rodině mým tatínkem, kterému pan Bojanovský nejednou na jeho pracovní cestě pomohl jak radou, tak okamžitou pohotovostí a přiložením ruky ke společnému dílu. Toto přátelství je a bude pro mě vždy vzácné.

Jeho osobitost a opravdovost byla jeho pevnou součástí srdce a vyznáním jeho duše. Tato skutečnost byla potvrzena jeho nesčetným volebním úspěchem v komunálních volbách, ruku v ruce doprovázenou oblíbeností jeho osoby mezi občany našeho města Prachatice, ale i přilehlého okolí, stejně jako ve všech našich partnerských městech, kterým vdechl život a spolupráci. Pan Bojanovský zde byl zkrátka vždy pro nás, pro všechny.

Pan Bojanovský byl vždy upřímně otevřen jakékoliv diskuzi, byl nápomocen udělit radu příchozím, přemýšlet o věcech, řešit problémy v klidu a s plnou rozvahou. Jeho optimistická, upřímná, otevřená, opravdová, skromná, pracovitá a přátelská povaha, jeho životní zkušenosti a především on bude chybět nám všem, našemu městu a jeho truchlící rodině.

Mirku, sbohem a přeji Ti, aby náš největší rodák Města Prachatice JNNeumann, Tě doprovodil k nebeské bráně. Odpočinutí lehké dej mu Pane!   

Kolegyně a zastupitelka Růžena Štemberková