„Kdybych vám odpověděl stroze, řekl bych, že tisícileté povodni nezabráníte v některých místech,“ uvedl Šatra. Podle něj je prokazatelné, že v roce 2002 v Jihočeském kraji byly tisícileté i víceleté vody. „To jsou vody, které se z pravidla objevují právě za tisíc let,“ vysvětlil vedoucí píseckého odboru životního prostředí.

Na takové povodně se dle jeho slov nedá úplně připravit. „Znamenalo by to, že tam, kde teče řeka, by muselo dojít k evakuaci všech sídelních útvarů. Před dvaceti lety jsem to všechno zažil, tam došlo k několika shodám okolností,“ míní s tím, že šlo o přetrvávající déšť nad Šumavou, který nikdo nepředpokládal.

Zdroj: Youtube

Povodeň přišla ve dvou vlnách. „V první se plnily vodní nádrže, Lipno, Orlík a další. Na množství vody se uplatňovaly i přirozené poldry, nikdo nečekal, že tato situace bude dlouhodobá a setrvačná,“ dodal dále.

Nedocházelo k odpouštění vodních ploch, protože by množství vody skončilo v hlavním městě. „Docházelo by k velkým záplavám a nikdo nečekal, že by to mohlo být ještě horší,“ řekl Šatra.

První vlna povodně 2002 v Kaplici.
Voda zatopila domy, zahrady, tábory. První vlna povodně 2002 udeřila na Kaplici

V Písku při první vlně došlo k postavení protipovodňových zábran. „V té době jsme je měli pouze mezi starým a novým mostem, první vlna však proběhla města bez jakýchkoliv škod, došlo pouze k zatopení několika sklepů,“ zavzpomínal.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Ze čtvrtka na pátek v noci začala voda v řece klesat. Vodoodečtová lať ukazovala zhruba pět metrů. „Oficiální měření ukazovalo maximum 525 centimetrů, třetí povodňový stupeň je u nás 380 centimetrů,“ vyčíslil.

Přehrady se plnily

Horší to bylo v druhém případě. O víkendu na Šumavě intenzivně pršelo dál. „V neděli to spadlo do kritických hodnot. Lipno, Orlík, Husinecká přehrada a další byly plné. Nestačily odtéct ani přirozené přírodní poldry. Docházelo k tomu, že všechna voda, která spadla, se stávala devastující,“ popisoval průběh povodní.

Postihlo to řeku Blanici přes Husineckou přehradu. „Pro představu Husinec běžně odpouští 2,4 kubíků za vteřinu a v roce 2002 tam šlo nekontrolovaně 212 kubíků,“ upozornil Miloslav Šatra z Písku. Pamatuje si, jak s bývalým starostou Lubošem Průšou začali shánět protipovodňové pytle a připravovali se na nejhorší.

Následky povodní v roce 2002.
Povodeň 2002 den po dni: Bylo 8. srpna a povodeň zabila prvního člověka

„Předpoklady se naplnily a voda enormně rychle vystoupala. Zábrany dělané na stoletou vodu neměly šanci a přetekly až o dva metry nahoru, v ten nejinkriminovanější okamžik jsme tu měli i více jak osm metrů,“ popsal.

Sledovali situaci v okolí. „Mapovali jsme to, co se na nás hrne, kolik mají Sušice, Katovice, už předem jsme tušili, že nám to do koryta řeky vůbec nevejde,“ konstatoval. Ohrožení se zvyšovalo i s vysokým průtokem malých přítoků, které byly také přehlcené. „Některé měly dokonce vyšší průtok, než má dneska Otava,“ přirovnal.

Evakuace tisíce lidí

Začala velká evakuace sídliště Portyč, kde žije na 4,5 tisíce lidí. „Ti všichni se museli postupně evakuovat, měli jsme na to plány a zřízená evakuační centra mimo dosah povodně. Fungovala povodňová komise a krizový štáb, kde jsme získávali informace. Vše se dělo za účasti policie, hasičů a dalších složek záchranného systému,“ naznačil Šatra.

Přečtěte si příběhy Jihočechů, kteří před velkou vodou utíkali, a u fotek zavzpomínejte, jak ničivé povodně v roce 2002 zpustošily náš kraj.
• ze 6. na 7. srpna spadlo např. v Pohorské vsi 278 mm srážek
• 8. srpna voda z Malše, Vltavy a menších toků zaplavila jihočeská města
• 9. srpna přestalo pršet, první vlna opadla
• 11. srpna znovu začalo silně pršet a 12. srpna přišla druhá, mnohem silnější vlna… Více k tématu ZDE.

Lidé pořád doufali, že protipovodňová opatření budou dostatečné a nečekali více jak stoletou vodu. „Nakonec nás zasáhla ale tisíciletá,“ zopakoval.

Aktuální opatření

Velká voda tehdy způsobila škody vysokého rozsahu, v řádech stomilionů korun. „Poničený byl podnik Jitex a jeho provozy, městský bytový fond, dříve se neznaly některá opatření, které dnes aplikujeme úplně automaticky,“ zdůraznil, že z povodní vzešlo velké poučení a zkušenosti.

V Písku od té doby opravili a zaktualizovali protipovodňové zábrany. „Jde o jiný typ, májí novou a odolnější konstrukci, tehdy nám totiž některé tlakem vody dokonce popraskaly,“ uvedl. Na levém břehu Otavy mezi novým mostem a sídlištěm Portyč vybudovali několik stovek metrů zábran. „Ty mají výrazně pomoci v ochraně našeho největšího sídliště,“ popsal Miloslav Šatra.

Zdroj: Youtube

V současnosti se podle jeho slov drží automaticky zásoby protipovodňových tandemových pytlů, každý rok do nich město investuje kolem 100 tisíc korun. „Takové zásoby v té době běžné nebyly,“ vysvětlil. Vznikly nové digitální povodňové plány, nejen pro město Písek, ale i pro celý správní obvod. „Máme tu totiž i Lomnici a Skalici, kde byly také více jak tisícileté vody,“ konstatoval.

Těžká technika

Písek také disponuje vlastní těžkou technikou, nakladači a podobnými stroji, které před 20 lety zajišťovala hlavně armáda. „Disponujeme také nakládací a odvozovou technikou, bagry, nákladní vozy a podobně, která funguje v naší kompostárně a je použitelná i v rámci záchranných prací. Máme uzavřené smlouvy i se soukromými firmami,“ dodal Miloslav Šatra.

Na všech vodních tocích přibyly snímače, které samosprávě udávají pravidelně množství vody, která jimi proteče. „Z Českého hydrometeorologického ústavu dostáváme výhledy, jedná se o důkladnější a přesnější informace, navíc je to hodně operativní, protože vše chodí do mobilních telefonů,“ konstatoval.

Predikce i přesné informace o obyvatelstvu

Predikce dávají dostatek času k rozhodování, může jít o 24 hodin i více. „Negativní vliv má například ale odlesnění Šumavy, která tak ztrácí zachytávací schopnost,“ míní. Obce s rozšířenou působností mají transparentnější a rychlejší komunikaci. „Vidíme do svých systémů, vidíme, kolik spadne vody, co nám do Písku přiteče i z těch drobných vodních toků, Mehelnickým potokem běžně protéká minimum vody, přes léto i vysychá, a přesto v roce 2002 tam šlo z Píseckých hor množství vody,“ doplnil Miloslav Šatra.

Samospráva navíc disponuje přesnými informacemi o počtu osob v domácnostech, kde jsou hendikepovaní, vozíčkáři, senioři a podobně. „To se aktualizuje každý rok, a máme tyto fakta pro celý správní obvod, jsme schopní rozesílat i varování pomocí sms zpráv,“ zmínil.

Město připravuje i další dva projekty, které by mohly být realizovány za pomocí dotačních titulů. „Má jít o polosuché poldry chránící velkou část města před vodou z Mehelnického potoka a potoka Jiher s kapacitou zhruba 80 milionů litrů vody,“ prozradil.

Mrzí ho, že lidé rychle zapomínají a berou zvýšení hladin na lehkou váhu. „Zažili jsme tu i to, že nám tu létalo několik evakuačních helikoptér najednou, protože občané se rozhodli, že své domovy prostě neopustí,“ povzdechl si na závěr.