Ve čtvrtek 25. dubna se Protivínský vlastivědný klub sešel na svém 41. setkání - tentokráte s Josefem Rotbauerem, předsedou Včelařského spolku Apicentrum vzdělávání Václava Jakše z.s.. Členy tohoto spolku spojuje zájem o ochranu přírody a krajiny, zejména v oboru včelařství. Chtějí využít nové možnosti nejenom ve včelařské praxi, ale i při získávání nových včelařů, v propagaci českého medu a ostatních včelích produktů, v posílení všeobecného povědomí o postavení a úloze člověka v přírodě.

Chov včel má v Protivíně dlouhou historii, mnoho dokladů se však nezachovalo. Výraznou osobností byl protivínský rodák Václav Jakš (1862 – 1938), známý včelařský odborník. V letech 1903 až 1923 (do svého penzionování) působil jako učitel na měšťanské škole v Protivíně, ke včelaření a ochraně přírody vedl i školní děti. Po 40 let byl členem píseckého včelařského spolku, roku 1932 založil Včelařský spolek v Protivíně. Spolek měl 154 členů.

Václav Jakš se věnoval i vzdělávací a osvětové činnosti, přednášel ve včelařských spolcích a na včelařských akcích. V roce 1896 byla jeho přičiněním v Protivíně uspořádána velká včelařská výstava. Publikoval články, psal příručky. Nejpopulárnějším byl spis Včelař začátečník, který se dočkal několikerého vydání. Václav Jakš zastával funkce v regionálních i ústředních včelařských institucích. Byl náměstkem starosty Zemského ústředí včelařských spolků v Praze. Za svou práci získal mnoho vyznamenání, při svých sedmdesátinách v roce 1932 obdržel stříbrnou medaili ministerstva zemědělství.

Zřejmě největšího rozkvětu včelařské organizace v Protivíně bylo dosaženo začátkem 60. let minulého století, kdy bylo organizováno 186 včelařů se 1860 včelstvy.

Včelařské tradice však na Protivínsku pokračují. Roku 2004 byla ve Chvaleticích u Protivína otevřena provozovna Česká včela, která slouží jako středisko služeb pro včelaře jihočeského regionu, s možností výkupu medu, výměny vosku i prodeje včelařských potřeb.

Zájem o včelaření a ochranu životního prostředí má ve svém programu i občanské sdružení Apicentrum z r. 2008, v roce 2012 zapsané jako Včelařský spolek Apicentrum vzdělávání Václava Jakše z.s.. Nabízí odborné přednášky a semináře v oboru včelařství pro včelaře i občanskou veřejnost a školy, spolupracuje s Českým svazem včelařů a ostatními subjekty v mikroregionech při zabezpečení různých výročí, výstav, kulturních akcí s propagací včelařství a včelích produktů s využitím audiovizuální techniky.

Spolek chce pomáhat začínajícím včelařům v počátcích jejich včelařské praxe i dalším zájemcům, například při podávání žádostí na podporu včelařství a při zefektivnění jejich práce při chovu kraňské včely. Do Oborské ulice v Protivíně, kde je vybudován naučný včelín, přicházejí žáci škol na exkurze s naučným programem.

Včely protivínských včelařů mají k dispozici území v přibližné rozloze přes 80 km2. Odečteme-li z této rozlohy vodní a zastavěné plochy, zbývá téměř 76 km2 k opylování a medné snůšce. Z toho je asi 50% orné půdy, 27% lesů, 15% travních porostů, zahrady, ovocných sady a ostatní plochy. Mimo města Protivína jsou to i okolní obce Milenovice, Chvaletice, Myšenec, Skály, Maletice, Žďár, Žďárské Chalupy, Krč, Těšínov a Záboří. Snůškové podmínky jsou na Protivínsku průměrné.

Josef Rotbauer nás seznámil prostřednictvím krátkých filmů s životem včel – vývojem dělnic, úkoly trubců a včelí královny. Včela dolétne při opylování květů a sběru nektaru jen přibližně do vzdálenosti 4 km od svého úlu. Je 50krát citlivější než člověk, vybírá si nejsladší nektar. Při velkoplošném pěstování sladké řepky nezná za dobu jejího květu bohužel nic jiného. I řepkový a slunečnicový med je však v poslední době ceněn pro obsah vitamínů a pylů a vyvážel se do severských zemí. Český med je unikátní, kvalitní produkt také proto, že včely v České republice nejsou léčeny antibiotiky. Podle tvaru pylového zrna se pozná, odkud včely pocházejí.

Nejdůležitější z práce včel je však opylování. Včela k naplnění medového váčku obletí až tisíc květů. Med vyrábí hlavně pro svou další generaci – 90 kg pro larvy, jen 10 kg pro včelaře. Včely nám „nedávají“ med, my jim ho krademe! Z jednoho úlu je asi 5 až 10 kg medu. Od včel získáváme kromě medu další produkty – vosk, mateří kašičku, propolis, včelí jed.

Význam života a práce včel v přírodě je veliký, přesto je po roce 1990 na Protivínsku zaznamenán trvalý úbytek včelařů (o jednu polovinu) i včelstev (o jednu třetinu). Jako nejsložitější se do budoucna jeví struktura členské základny a její úbytek členů, zdravotní situace v chovu včelstev a ekonomika včelařských provozů (v poslední době i na nákladná opatření proti chorobám včel způsobenými například negativními vlivy narušeného životního prostředí — špatná skladba potravy z málo pestrého prostředí, narušení potravních řetězců chemikáliemi…).

Bude zapotřebí co nejdříve navázat na staré tradice a jejich popularizací upoutat pozornost ostatní občanské veřejnosti.

Za PVK Helena Mašindová