Kolik z takových návrhů – často prvoplánově líbivých – má šanci uspět?

Deník prověřil sliby poslanců a ministrů, které předcházely všem volbám od vzniku samostatné České republiky. Zanalyzoval přes 3,5 tisíce poslaneckých a vládních návrhů zákonů. Co se ukázalo?

infografika - volební slibyZdroj: redPĚT ZE ŠESTI POD STŮL
Zákony předkládané během festivalu populismu – 232 dní před volbami a později – mají skutečně malou šanci uspět.

Jen každá šestá norma navržená poslanci během tohoto období se nakonec objeví ve sbírce zákonů, a začne tak platit. Ostatní (85 procent předvolebních návrhů) propadnou.

Dlouhodobě se přitom poslancům nedaří prosazovat 71 procent návrhů.

Úspěšnost si před volbami výrazně snižují i ministři. Zatímco dlouhodobě pohoří jen se 24 procenty vládních zákonů, u těch předvolebních je to 66 procent.
Proč se to děje?

CO ZÁKON, TO 262 DNÍ
Jedna věc je, že politici pro své „odvážné" předvolební návrhy často neseženou dostatek spojenců. Druhá, že zkrátka nemají dost času na jejich protlačení celým legislativním kolečkem.
Do voleb nyní zbývá zmíněných 232 dní. Jenže průměrná doba pro schválení zákona je dlouhodobě 262 dní v případě poslaneckých návrhů a 209 dní u vládních, spočítal Deník na základě dat ze sněmovny.

NESTÍHÁME, VÍME
Poslanci i ministři se proto snaží schvalování líbivých norem urychlit.
Tak například premiér Bohuslav Sobotka na zítřek svolal schůzku zástupců všech parlamentních stran, na které chce jednat o zrychleném projednání novely zákona o elektronických komunikacích.
Ano, jde o ten zákon, který má posílit práva zákazníků mobilních operátorů.

Ministr financí Andrej Babiš zase chce zdanění výnosů z korunových dluhopisů (které sám v minulosti nedanil) rovnou přilepit k jinému zákonu, jenž zvyšuje daňové úlevy dárcům krve a který už zamířil do takzvaného druhého čtení.

infografika - volební slibyZdroj: red

infografika - volební slibyZdroj: red

JAKO BULDOZER
Občas ale ani podobné věci nepomáhají. Například v roce 2013 byla finální bilance předvolebních poslaneckých slibů skutečně tristní.

Prošel jen jeden jediný zákon, ostatních 51 se přijmout nestihlo a s koncem sněmovny padly pod stůl.
Naopak výjimečně úspěšný byl na konci svého vládnutí koaliční kabinet pod vedením socialistického předsedy Jiřího Paroubka.

Premiér přezdívaný „buldozer", který proslul větou, že bude klidně vládnout i s Marťany, dokázal protlačit dvacet z třiadvaceti předvolebních návrhů.

Na vrcholu hromady píseckých předvolebních slibů se vyhřívá plavecký bazén

Písek – Nejen o Vánocích, ale také po volbách se sliby mají plnit. Ne vždy se tak ale děje. Občas jsou lákavé slogany v předvolebních materiálech pouhým líbivým populismem, někdy je jejich plnění přerušeno neúprosnou hranicí volebního období a jindy veškeré plány zhatí výsledky samotných voleb, které rozdají nehratelné karty.

Poslední komunální volby se konaly v říjnu roku 2014. V Písku se jich zúčastnilo necelých devět tisíc občanů (37,15 %), kteří svými hlasy rozhodli o relativně přesvědčivém vítězství sociálních demokratů. Ti se ovšem k městskému kormidlu nepostavili. Právo zasednout v zastupitelstvu města Písku si totiž vybojovalo deset různých politických uskupení a nastalá situace tak nahrávala dotváření výsledků voleb u jednacích stolů.

Povolební vyjednávání stvrdila koalici ANO 2011, TOP 09, Volby pro město, Píseckých patriotů, ODS a hnutí Jihočeši 2012, které skončilo na pomyslném druhém místě za ČSSD a představuje jakéhosi lídra vládnoucího slepence disponujícího křehkou, ve většině případů však poslušnou, většinou patnácti hlasů. Jihočechy můžeme považovat za vítěze. Nedominovali v úvodní etapě, ale v doplňkové soutěži byli, ve spojení s partnery, nejúspěšnější. Vyhráli a dostali možnost rozvíjet témata z předvolebních letáků.

Jak se jim to daří? Při pohledu na soupis sedmi klíčových oblastí je nutné konstatovat, že v každé ze skupin zmiňovaných před volbami se něco děje. Řeší se podoba historického centra města i místa pro parkování. Postup v otázce rekonstrukce Alšovy školy se nezastavil. Pravidla podpory sportu a školství byla nastavena. Instituce zodpovědné za cestovní ruch doznaly změn. To, zda je vždy při řešení těchto otázek postupováno správně, bude každý posuzovat jinak, ale věci se dějí. Snad jen ono odpolitizování městské správy (na úrovni zastupitelstva a rady města) může být pro pravidelné pozorovatele místního dění nerozpoznatelné.

Studie využití areálu bývalých Žižkových kasáren zde navrhuje bazén a sportovní halu.Zdroj: StudieAle co, všechno se dá přejít a odpustit, hlavně ať už stojí bazén. Podzim 2018 se totiž blíží. Nový plavecký bazén byl nejkřiklavějším a nejvíce komunikovaným tématem. Zatím nestojí a pokud se nestane zázrak, do konce volebního období nejspíše stát ani nebude, i když proces výroby projektové dokumentace pokračuje.

Bazén je věčným tématem, které je nám však servírováno mnohem déle než od voleb 2014. V tomto období byl ale zpečetěn slibem na billboardech. Písek by měl mít funkční a snad i trochu nadstandardní plavecký areál. Otázkou zůstává, zda za každou cenu. Byla by v tomto případě ostuda slib nesplnit a jasně a konstruktivně jednat? Odpolitizovaně!

Jihočeši 2012 – Předvolební témata:

1. Nový plavecký bazén pod lesnickou školou (dokončení do 4 let je možné, podchod pod obchvatem).
2. Doprava a parkování ve městě (studie, rezidenční parkování, záchytná parkoviště, MHD na náměstí, další parkoviště).
3. Majetek města (rekonstrukce Alšovy školy, využití opuštěných budov v centru).
4. Pravidla podpory sportu a školství (nastavení jasných pravidel, podpora volnočasových aktivit a moderních škol).
5. Čistota města, zeleň, Městské služby (zefektivnění úklidu, park místo starého bazénu, využití parků).
6. Odpolitizování městské správy (hledání shody, město nad osobními ambicemi, strategické plánování).
7. Cestovní ruch a kultura (obnova odboru školství a kultury, zrušení Městského zpravodaje (s náhradou v podobě kulturního přehledu), střídání městské slavnosti a Cipískoviště ob rok, revize grantového systému).