„Jednalo se o stromořadí na veřejně přístupném pozemku. Takový barbarský čin jsem ještě nezažil," uvedl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Písek Miloslav Šatra.

Pracovníky z jeho odboru si na konzultaci pozval starosta Zvíkovského Podhradí Josef Bárta. Ani on se s něčím podobným dosud nesetkal. „Obraceli se na nás rozhořčení lidé ze vsi, ale také z okolí, protože si mysleli, že je to obecní pozemek. Ptali se, co tam budeme dělat," uvedl Josef Bárta. Soukromý pozemek je u křižovatky a vede přes něj úzká cesta k autobusové zastávce. Břízy zmizely i kolem ní. „S majitelem jsem mluvil a upozornil jsem ho na to, že přijede Česká inspekce životního prostředí, která vše posoudí a rozhodne také o výši pokuty," dodal Josef Bárta.

Podle něj to majitele pozemku zaskočilo, protože ho nenapadlo žádat o povolení, když byly stromy na jeho pozemku. „Původně jsem chtěl jen stromořadí pročistit kvůli bezpečnosti. Byly tam často dopravní nehody a na stromech polámané větve, ale pak se ukázalo, že jsou stromy vzájemně hodně provázané. Pochybil jsem a mrzí mě to," uvedl majitel pozemku Roman Krákora.

ROZHOVOR NA TÉMA: Za jakých podmínek se smí kácet vzrostlé stromy?

Písek – Nepovolené vykácení stromořadí bříz ve Zvíkovském Podhradí jen svědčí o nedostatečné informovanosti některých lidí. Proto jsme se zeptali vedoucího odboru životního prostředí Městského úřadu Písek Miloslava Šatry (na snímku) na bližší informace.

Když chce někdo porazit strom na svém pozemku, kde musí požádat o povolení a jakých stromů se to týká?
Týká se to stromů, které mají ve výšce 1,3 metru od země obvod kmene větší než 80 centimetrů. Kácet není možné ani stromy na veřejně přístupném prostranství v obci, které není stavebně oplocené, bez ohledu, kdo je majitelem pozemku.

Žádosti o povolení se také týkají keřových ploch nad 40 metrů čtverečních, pokud jsou plochy menší, povolení být nemusí. Povolení ke kácení vydává obecní nebo městský úřad. Ten také může požadovat náhradou vysázení nových stromů.

Kdy se naopak žádat o povolení nemusí?
Pokud se jedná například o havarijní stavy po vichřici, kdy by nebezpečné polámané stromy ohrožovaly zdraví lidí nebo majetek. Tam bývá třeba je odstranit co nejdříve. V takových případech doporučuji zajistit si fotodokumentaci a přizvat hasiče, aby pomohli zajistit bezpečnost. Do patnácti dnů ale musí majitel dodatečně vše ohlásit.

Když má někdo stavebně oplocený pozemek, který je vedený jako zahrada, tak si tam může kácet třeba ovocné stromy bez povolení. Ale pokud by tam měl památný strom, tak s tím si nakládat po svém nikdo nemůže.

Pokud má strom obvod kmene do 80 centimetrů, může se pokácet kdykoliv. Nařízená doba není, jen doporučená, a to v době vegetačního klidu od 1. října do konce března, než začne ve stromě stoupat míza. Záleží také na tom, jak je nástup jara teplý.
Zmínil jste památné stromy. I u nich se může stát, že by mohly někoho ohrožovat.

Pokud je strom oficiálně vyhlášený jako památný, musel by se napřed jeho status úředně zrušit. To by šlo jen v případě, že by skutečně ohrožoval zdraví lidí a majetek. Takové stromy se ale snažíme ošetřovat. Staráme se o ně.
Když obec zjistí nedodržení zákona, jak má postupovat?
Kompetentním orgánem je obecní nebo městský úřad. V první řadě by bylo dobré přivolat policii a vše zdokumentovat, aby byly dostatečné důkazy pro následující šetření.

Dále pak stanovit řízení o nepovoleném kácení a udělit pokutu nebo vše předat České inspekci životního prostředí, která může stanovit pokutu vysokou až několik set tisíc korun a nařídit náhradní výsadbu.

Pokud někdo vše udělá legálně, jak má pak správně naložit s větvemi?
Musí je buď na místě seštěpkovat a pak odvést, nebo odvést a spálit v kamnech. Rozhodně je kvůli ovzduší nesmí pálit venku přímo na místě. To je zakázané.

Stává se často, že by lidé káceli stromy bez povolení?
Určitě se to obvykle nestává. Většina lidí, která nezná legislativu, se raději přijde zeptat, jak mají postupovat. Často chtějí vědět, zda si smí na zahradě pokácet strom.

Autor Stanislava Koblihová