Dodává, že Jihočeský folklorní soubor Kovářovan, pod jehož hlavičkou Podkova funguje, si připomene třicáté výročí a dětský soubor Kovářovánek dvacáté narozeniny. „Oslavy budou trojité. Těšíme se, že přijdou naši bývalí členové, kteří působili v Kovářovanu, a doufejme i někteří z Kovářovánku," dodává Pavla Škochová.

Její manžel Milan Škoch, který je vedoucí a také stál u zrodu Podkovy, doplňuje, že program slavnosti mají sestavený. „Od 18 do 19 hodin máme vítání našich členů a hostů, potom budou krátké zdravice a následně lidová zábava. Jsme domluveni s Českým rozhlasem České Budějovice, že bude hrát Rozhlasový swingový orchestr, při oslavách také vystoupí s kulturním programem soubor Kovářovan a máme připravený doprovodný program. Jeho součástí je výstava fotografií či promítání dokumentů. Každý si určitě vybere," říká Milan Škoch, který je spolu s manželkou Pavlou autorem divadelních her.

Jeho manželka navíc ještě vyrábí kulisy. „Vždycky je maluje a jsou nádherné," podotýká další členka souboru Tereza Lhotová a dívá se za sebe. Jsou tu veselé a barevné kulisy hospody i cukrárny. Nacházíme se v klubovně souboru Kovářovan na místní faře. V ní bychom našli i Česko–rakouské centrum rozvoje lidových tradic, kde jsou k vidění třeba kroje z Dolních Rakous a jižních Čech. „Kulisy připravujeme v létě, když je hezké počasí. Maluji je venku," doplňuje Pavla Škochová.

Manželé Škochovi napsali jedenáct divadelních her. „Některé jsme reprízovali, protože se nám zdály více zdařilé," dodává Milan Škoch. Podle jeho manželky nelze říci, která hra měla největší úspěch. „Myslím si, že měly úspěch všechny. Nedá se říci, že by některá byla lepší a některá horší," konstatuje Pavla Škochová.

Převahu v repertoáru mají pohádky. „Dětské publikum je vždy vnímavé. Na něm vyzkoušíme, jestli je pohádka dobře napsaná. Děti jsou publikum, které dá hned najevo, pokud se jim hra nelíbí," vysvětluje Pavla Škochová. Předloni soubor vystupoval v Týně nad Vltavou na soutěži O kašpárkovu rolničku, kde děti hodnotí jednotlivé hry. Pohádka od rybníka v podání Podkovy vyhrála.

Nyní Podkova uvádí hru Jak Kuba dostal Marjánku za ženu. Do divadla se zapojí i dětští diváci, kteří představují baronovy zákazníky. „Myslím si, že je to baví. Kolikrát, když manžel zve děti na jeviště coby baron a potom jako další postava, přijde tolik dětí, že se na jeviště ani nemohou vejít," říká Pavla Škochová.

„Vsadili jsme na nejistou věc. Nikdy nevíte, kolik dětí přijde – jestli pět nebo pětadvacet," doplňuje Milan Škoch. „Všude, kde jsme pohádku hráli, dětské publikum reagovalo velice dobře," podotýká Pavla Škochová.

Zajímavostí je i to, že ochotníci z Podkovy ve svých hrách zpívají a hrají na hudební nástroje. Všichni jsou totiž zpěváci. „Většinu písniček skládám já. V pohádce, kterou máme nyní na repertoáru, všechny scény provází hudební výstup, kde zpívám a hraji na kytaru a představuji děj. Potěšitelné je, že když jsme hráli v Kovářově nebo i jinde, děti si písničky z pohádek zapamatovaly a zpívaly je. I ve škole, kde učím, po mně děti chtěly zahrát písničku a naučit se ji," popisuje Pavla Škochová. Písničky také spolek vydal v roce 2013 na CD.

V Podkově působí šest lidí, nejmladší je třicet let, nejstaršímu osmapadesát let. „Všichni jsou to členové souboru Kovářovan. My známe je a oni znají nás a víme, co od sebe můžeme očekávat. Řekl bych, že je to naše velká deviza. Naši divadelní členskou základnu v uvozovkách nerozšiřujeme, vždycky si vybíráme toho, kdo má zájem, 
z našich řad. Pochopitelně když ale přijde někdo zvenčí, nikdy nebyl problém s přijetím, gró ale tvoří členové Kovářovanu," vysvětluje Milan Škoch.

Podkova, která funguje patnáctou sezonu, nad plány do dalších patnácti let nepřemýšlí. „To přijde samo. Budeme-li mít chuť, napíšeme další hru a uvidíme, jestli členové budou ochotni ji sehrát a nacvičit," říká Pavla Škochová, kterou spolu s manželem při psaní her inspiruje všechno kolem nich. To zásadní je, aby v pohádkách vždycky zvítězilo dobro nad zlem.

Už dvakrát získali manželé ocenění za autorský text. Jak Milan Škoch zdůrazňuje, soubor nefunguje proto, aby sbíral ocenění, ale aby rozdával radost. Spokojené publikum je podle něj tím největším oceněním. „Jakékoliv ceny jsou samozřejmě milé, ale vždycky je rozhodující publikum," dodává Milan Škoch.

A jaké mají v souboru přání? „Hodně spokojených diváků, kolektiv jako doposud a nadšení, které nyní máme, aby nevyprchalo," shodují se Škochovi a Tereza Lhotová.