Celkem sedmnáct žen CZECH LADIES Teamu se pokouší doplavat z Nové Pece do Mělníka, tedy prakticky celou délku toku Vltavy, kudy se technicky dá skutečně plavat. Celkem urazí za necelý týden 350 kilometrů. O jejich porci se dělí, každá z plavkyň zhruba po hodině předává štafetu další, během 24 hodin se čtyřčlenná skupinka opakovaně prostřídá a na předem určených místech pak čeká odpočinutá parta, která odplave další čtyřiadvacetihodinovou etapu.

Zasloužený odpočinek, i když ne na dlouho, si nyní užívá čtveřice Kristýna Dyková, Lucie Gallistl Pilnáčková, Dita Pelikánová a Jana Řezníčková. Za sebou mají noční přeplavbu celého Lipna a navazující kanoistický úsek do Českých Budějovic. Každá má na svém kontě tři zhruba hodinové plavecké úseky, Jana Řezníčková dokonce čtyři a navrch nečekaný zážitek. „Překvapily nás podmínky, padla taková mlha, že nás vyhnala ven z vody," vypráví. „Byly jsme zrovna v té nejužší části Lipna u Frymburku, nebylo vidět pomalu na krok a naše doprovodná loď opakovaně najela na mělčinu," líčí Dita Pelikánová situaci, ve které padlo rozhodnutí plavbu na nezbytně nutnou dobu přerušit, plavkyni vytáhnout z vody a čas využít na odpočinek a brzkou snídani. „Pak jsem tam po pár hodinách, když se začala mlha zvedat, šla znovu a dotáhla to," dodává Jana Řezníčková.

Všechny čtyři se musely opakovaně ponořit do dost studené vody mezi 14 a 18 °C. „Nejhorší byla ve čtvrtek odpoledne v Nové Peci, pak v noci to bylo překvapivě lepší, voda byla příjemná, sametová a postupně i teplejší. Akorát vzduch nahoře na lodi byl hnusně studený, foukalo tam, ale ve vodě to bylo dobré. A ten měsíc!," vzpomíná na nevšední noc Lucie Gallistl Pilnáčková. Krásných pohledů se dámám naskytlo víc. „I západ slunce byl nádherný, to byla odměna za tu dešťovou sprchu hned na začátku," směje se.

Musíte se přesvědčit, že ve tmě nic není

Nakonec se i ukázalo, že není problém plavat ve tmě. „Přehnaně jsme z ní dělaly bubáka. Byla milosrdná. Pokud člověk nemá nějakou brutální představivost a fantazii, myslí si na své, tak je to super. Musí ale sám sebe přesvědčit, že když nic nevidí, nic v té tmě také není," prozrazuje Lucie recept. Úplně naslepo se ale neplavalo, důležitým záchytným bodem pro každou plavkyni byla osvětlená loď, ona sama měla světlo jak na těle tak v plavecké bójce a byla pod nepřetržitým dohledem minimálně jednoho člověka na palubě. „Akorát se držíte osvětlené lodi, v nějaké rozumné vzdálenost od ní a když plavete do tmy, sakra si rozmyslíte, jestli se od ní budete vzdalovat," naráží Kristýna Dyková na častý problém plavců udržet na otevřené vodě směr.

Suchozemce možná překvapí tvrzení, že lepší je Vltavou plavat než plout na lodi. „Nám to jde výrazně líp než s pádlem, nebylo to úplně jednoduchý," smějí se členky CZECH LADIES Teamu a přiznávají i několik karambolů ve vodácké fázi své etapy. Dokonce ukazují i pár drobných šrámů. Hloubka vody mezi Lipnem a Budějovicemi a kamenité dno pár desítek centimetrů pod hladinou, to vše navíc mezi spoustou vodáků a jejich plavidel, ale většinou není nic, co by chtěl plavec okusit na vlastní kůži

Plavkyně první etapy teď čeká spánek, odpočinek, pořádné jídlo a regenerace. Některé se do vody vracejí už za 24 hodin. "Některé věci bude do další etapy dobré zapomenout, jiné si naopak dobře pamatovat. Třeba tu zimu na lodi bych si nechtěla připomínat, ale dneska už vím, že když je zima, tak si ten neopren prostě příště vezmu," směje se Lucie Gallistl Pilnáčková.

Neopren, nebo plavky?

O postřehy první party moudřejší je už ta druhá, která ve složení Zuzana Sýkorová, Anna Bielecká, Lenka Šlehoverová a Ilona Peková vyplula v pátek odpoledne z Českých Budějovic. „Jdeme do toho natěšené, ale s respektem," připomíná Anna Bielecká. A právě zkušenosti kolegyň s chladem je nutí přemýšlet o tom, že navzdory dlouhodobému otužování v kritických úsecích obléknou neopreny. Žádná nechce situaci podcenit. „Například já jsem plavec, který neopren v životě na sobě neměl. Poprvé jsem ho vyzkoušela před dvěma dny, a to ještě na suchu, jenom aby mi ukázali, jak se do něj dostat, protože to není jen tak. Dost možná zůstane na suchu, ale nechtěla jsem riskovat, že bych to v té vodě nedala, tak ho pro jistotu vezu s sebou," říká Lenka Šlehoverová. „Já jsem na tom úplně stejně. Mám ho půjčený. V životě jsem ho na sobě ve vodě neměla. Myslela jsem, že to dám v plavkách, ale teď se mi teda hlavou honí úplně všechno možný," přiznala Zuzana Sýkorová. Jako první plavkyně druhé etapy nakonec odstartovala v plavkách.

Dámy měly první střídání v plánu v Českém Vrbném, pod jezem na Hluboké, kam je z Budějovic doprovázel gumový člun, je pak čekala loď místních dobrovolných hasičů, která měla za úkol postarat se o bezpečnost zejména při noční plavbě. Druhá etapa končí na hranici přehrad Kořensko a Orlík, kde ke slovu přijde třetí skupina plavkyň.