VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Písecké hory často využívám pro obnovu duševních sil

Písek – Jak název rubriky napovídá, ti, kteří se v ní objevují, si otázky předávají jako štafetový kolík. Jiří Myslivec předává štafetu Ondřeji Kymlovi.

10.1.2016
SDÍLEJ:

Ondřej Kyml.Foto: Archiv O. Kymla


Jste rodákem z Písku, nebo jste se sem přistěhoval? Jak dlouho případně v Písku bydlíte a jak se vám v Písku žije?
Do Písku jsme se přistěhovali s manželkou a jedním synem před osmi lety z Nového Města pod Smrkem. Původně jsme oba z Liberce, po svatbě jsme bydleli chvíli 
v Jablonci nad Nisou a pak pět let v Novém Městě pod Smrkem.
Pro jižní Čechy jsme se rozhodli na základě naší pozitivní zkušenosti, kdy jsme jako novomanželé cestovali s batohem na zádech po jižních Čechách vlakem po vodáckých kempech. Mohl jsem si vybrat mezi prací v Kolíně a Písku. A protože jsem rodák 
z hor, Kolín pro mě nebyla lákavá alternativa. Navíc Písek jsem si dobře pamatoval 
z doby, kdy jsem jako student liberecké stavební průmyslovky v oboru dopravní stavby cestoval po nejzajímavějších českých mostech. A samozřejmě na naší exkurzi nemohl chybět nejstarší stojící kamenný most v Čechách.
Velmi oceňuji Písecké hory, které často využívám pro obnovu svých duševních sil,
i když Jarník nedosahuje výše Ještědu, nevadí to, člověk se alespoň tolik nezapotí. Trochu jsme si museli zvykat na místní klima, po přestěhování jsme byli často nemocní, bydlíme ve stále rušnější Tyršově ulici, tak máme trochu problém s čerstvým vzduchem, zvláště nyní v zimě, ale jinak je Písek úžasné místo na bydlení. V tak starobylém městě jsme nikdy předtím nebydleli a máme tu všechno, co k životu potřebujeme. Navíc je Písek rok od roku krásnější, jak v centru města ubývá asfaltu, který je nahrazován přírodním kamenem, což jsme u nás pocítili na Fügnerově náměstí.

Povězte nám, prosím, něco o vaší rodině. Prý máte dva chlapce?
V Písku se nám pak narodil druhý syn, který má prý pro Písek příznačný náběh na astma. S manželkou jsme spolu čtrnáct let a manželství nám, jak se říká, dobře klape, i když to sem a tam někdy zaskřípe. Oba pocházíme z nekřesťanských rodin, moje rodina spíše inklinovala k pohanství, manželčina k materialismu bez duchovního přesahu života.
Oba dva jsme se vlivem jiných křesťanů na prahu dospělosti také stali křesťany. Člověk si ve vztahu k Bohu pak lépe uvědomí, jaké jsou ty nejdůležitější hodnoty 
v životě, a dostane více síly podle nich žít, i když se to stále více učíme a ještě to samozřejmě není dokonalé. Víra v Boha nám toho do života dala strašně moc, například nás zbavuje strachu z budoucnosti, ze ztráty, z lidí, ano i ze smrti.
Tuto zkušenost s křesťanskou vírou, kterou jsme udělali, samozřejmě toužíme předávat dál, když vidíme, kolik lidí v životě bojuje
o holé přežití a myslíme si, že by jim tato víra zlepšila život. Z toho důvodu v naší církvi 
v Písku každoročně pořádáme Kurzy Alfa, které jsou představením základů křesťanské víry veřejnosti, nebo Manželské večery, které se zaměřují na druhý nejdůležitější vztah lidského života. Po vztahu k Bohu je to vztah 
k životnímu partnerovi. Lidé tomu dnes nerozumí, a proto se dnes mnoho takových vztahů rozpadá a mnoho dětí dnes vyrůstá bez jednoho 
z rodičů, což pro ně určitě není ideální stav.

Co byste chtěl čtenářům vzkázat?
Aby se nespokojovali se stavem věcí, nerezignovali na život, který je neuspokojuje nebo nenaplňuje, ale hledali, dokud nenaleznou to, co hledají. V Bibli je napsáno, že ten, kdo hledá, určitě nalezne. Moje zkušenost je, že to pravé uspokojení svého srdce člověk nenalezne v materiálním světě. Jsou vyšší hodnoty, jako je dobré manželství, stmelená rodina, pomoc potřebným, dobré slovo, darovat odpuštění či projevit milosrdenství. Věřím, že touha po dobru je v každém člověku. Jen jde o to, ji objevit, uvolnit a pěstovat v sobě. Chce to odvahu jít někdy proti proudu, protože budete narážet na negativismus 
a někdy se vám lidé budou smát, nebo vás zneužijí. Ale stojí to za to.
Budete žít život, o kterém víte, že má hluboký smysl. 
A to je velmi vysoká hodnota. Pokud Bůh opravdu existuje, pak je určitě nevyčerpatelným zdrojem síly, lásky i moudrosti. Setkání s ním nás pak musí nutně pozitivně poznamenat na celý náš život.

Medailonek Ondřeje Kymla: Je mu 38 let. Je kazatelem Církve bratrské 
v Písku. Je ženatý a má dva syny. Studoval stavební průmyslovku a architekturu v Liberci. Nakonec po své konverzi ke křesťanství se rozhodl pro službu v církvi. Má rád hudbu, knihy a procházky v Píseckých horách. Miluje Boha, ženu a své děti.

Ondřej Kyml předává štafetu Rostislavu Homolovi, kaplanovi písecké nemocnice.

Autor: Redakce

10.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Knížka o píseckých historických domech

Křest další knížky o historických domech

Písek, nábřeží řeky Otavy. Ilustrační foto

Písek zvažuje stavbu nového bazénu za více než čtvrt miliardy

Noc divadel přilákala děti i dospěllé

Písek – Pohádkou v podání divadla HELEMESE začal v sobotu 18. listopadu program Noci divadel.

Jihočeši vzpomínali na 17. listopad

Jižní Čechy - Někteří z nich se bojí, že se začíná zapomínat. A co Mezinárodní den studenstva znamená pro ty, kteří ho nezažili?

Studenti zemědělky v „Globální vesnici“

Písek - V první polovině listopadu se vybraní žáci Střední zemědělské školy Písek zúčastnili tradičního týdenního česko-německého pobytu ve Waldmünchenu v rámci programu „Globales Dorf“.

Kam za kulturou a zábavou na Písecku?

Písecko - Nabízíme vám tipy, jak vyplnit volný čas.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT