Bahno na podlahách, stěny nasáklé vodou a nepříjemný zápach. Stejně jako desítky dalších lidí na Písecku tuto skutečnost dennodenně vídá i Marie Matoušková ze Skal. Ani její dům nebyl ušetřen rozmarů přírody a ještě nyní, několik dnů po posledních lijácích, je zaměstnána celá rodina uklízením nepořádku, který po sobě voda v domě a na zahradě zanechala.

Zkušenost likvidátorů, kteří na místa zasažená vodou téměř denně vyjíždějí, je jednotná. „Většinou se jedná o ty samé lidi, které postihly záplavy v roce 2002. Ví, co mají a co ne, postup likvidace si ještě pamatují z minula,“ říká likvidátor škod České pojišťovny Jiří Petřín.

„Drahé věci by si lidé měli hned vyfotit. Týká se to především elektroniky anebo nelevného oblečení. Často se nám také stává, že na stejná místa vyjíždíme hned několikrát, protože rozsah škod není vidět hned, ale projeví se třeba až za pár dnů. Děje se to hlavně u kamenných staveb,“ dodává Petřín.

Podle tiskového mluvčího ČSOB Pojišťovny Tomáše Hejdy bylo na Písecku zaregistrováno hned několik desítek případů. „Zatím bylo nahlášeno 50 škod. Celková částka, kterou doposud na píseckém okrese záplavy spolkly, činí 14 milionů korun,“ řekl Hejda.

Marek Vích z Kooperativy udává čísla podobná: „Z písecka je evidováno na 52 pojistných událostí v celkové škodě 4,2 milionů korun. Nejhůře na tom jsou obce Protivín a Putim.“

Při oznamování jakýchkoliv pojistných událostí pojišťovny nepřímo udávají, dokdy je třeba škodu nahlásit. Avšak vesměs se shodují, že včasným nahlášením se nic nezkazí, ba naopak. „Je samozřejmě lepší, když se klient ozve co nejdřív, protože čím dřív dá vědět, tím dřív dostane peníze,“ říká Marek Vích.

Karel Kreml