Turistická stezka po červené značce vedoucí hezkou zvlněnou krajinou se širokými výhledy je o kilometr delší.

Pohledné Stachy, jejichž část s množstvím zachovalých starých roubených chalup je vesnickou památkovou rezervací, vyrostly ze sklářské osady. Sklárnu dal roku 1581 postavit sklář Eustachius, jemuž se zkráceně říkalo Stach. Osada byla pojmenována po něm, jmenovala se ale Stachov. Stachy se říkalo celé rozlehlé oblasti, sahající od Churáňova po Javorník. Spolu se Stachovem patřilo do Stach dvanáct osad. V současnosti ke Stachám přináleží 16 osad a samot a se svou rozlohou 2346 hektarů patří mezi nejrozlehlejší obce v republice.

V 17. století byla založena správní organizace pohraničí jihozápadních Čech s názvem Královský hvozd a Stachy se staly jednou z osmi svobodných královských rycht. Byly mezi nimi jedinou s převahou obyvatelstva české národnosti. Obyvatelům Královského hvozdu se říkalo Králováci nebo Královští svobodníci a požívali obdobná práva jako Chodové.

Na náměstí stojí radnice, vzniklá z původní rychty, a z jedné strany ho uzavírá rozlehlý empírový kostel Navštívení Panny Marie. Jeho stavba započala roku 1842 a trvala sedm let.

Nedaleko od něj na hřbitově stojí historicky cennější barokní kostel Bolestné Panny Marie postavený roku 1781.

Poblíž u potoka, protékajícího pod hřbitovem, je stejně jako hřbitovní kostel stará, malebná, nedávno pečlivě opravená barokní kaplička, rovněž Bolestné Panny Marie, postavená nad studánkou. K obrazu Piety, o kterém se tradovalo, že má tajemnou moc, se sem chodívali modlit pracovníci ze sklárny a před odchodem za prací do světa, odkud se vracívali až začátkem zimy, na jaře sem o přímluvu za šťastný návrat přicházeli žádat světáci.

Okolní lesy jsou bohaté na houby a proslulou stašskou raritou jsou hřiby koloděje, rostoucí na trávníku přímo na náměstí. Podle staré pověsti se o růst hub v šumavských lesích starají houboví skřítci. Pečují o ně a dohlížejí, aby správně rostly. Nerozlišují přitom, jestli se jedná o houby jedlé či jedovaté. Stejně pečlivě se starají o všechny houby bez rozdílu.

Jenomže skřítci, stejně jako lidé, jsou rozdílných povah. I mezi nimi jsou hodní i zlí, pilní i lenoši, pohodáři i škarohlídové. Někteří ze skřítků si rádi dělají z lidí legraci a jsou i tací, kteří ji přehánějí do té míry, že to už žádná legrace není. Kupříkladu jedovatou houbu upraví tak, že vypadá jako některá z jedlých.

Houboví skřítci na Stašsku straní místním, o kterých vědí, že se v lese chovají jak se patří, hub, i když případně právě rostou v hojném počtu, si nasbírají jen tolik, kolik opravdu spotřebují, a tak nenechávají nadbytečné zbytečně doma zplesnivět a do prašivek nekopou.

Vstřícní bývají i k houbařům odjinud, milovníkům přírody, kteří si kromě košíku na houby s sebou do lesa berou ještě igelitku, do které v lese sbírají nepořádníky pohozené lahve, igelity i jiný odpad a po návratu ho uloží tam kam patří. Tedy do kontejneru.

Takovým pořádkumilovným houbařům houboví skřítci hřiby, křemenáče, bedly vysoké i další výborné houby sami nastrčí do cesty. Ti, kteří si získají jejich náklonnost, se tak z lesů vracívají s plnými košíky.

Ovšem těm, kteří v lese dělají nepořádek, povykují v nich tak, že plaší zvěř, a nadto šlapou nejen po prašivkách, ale kopou do všech hub, které neznají a tak je nesbírají, se houboví skřítci pomstí tím, že před nimi všechny další houby dobře schovají.

Určitě to byli houboví skřítci, kdo se Stašským postaral o zmíněnou raritu, tedy o houby rostoucí na náměstí, čímž se již po léta pyšní. Když na začátku šedesátých let minulého století byla na náměstí ve Stachách zrušena stará benzinová pumpa a výkop po jejím základu a podzemní nádrži byl zavážen zeminou, postarali se, aby se do ní dostalo podhoubí. Hned v následném roce 1961 tak začaly na stašském náměstí růst hřiby.

Avšak pozor! Sbírat se nesmějí, jsou chráněné. Ve Stachách si o svou raritu dbají, střeží ji a každý z hřibů je opatřen tabulkou s pořadovým číslem. Jak uvádí pečlivě vedená statistika, největší úroda hřibů kolodějů tady byla v roce 1984. Tenkrát jich vyrostlo 246.

HYNEK KLIMEK