Část obyvatel Milenovic má několikrát do roka zaplavené domy a hospodářské budovy. Lidem už došla trpělivost a s žádostí o řešení problému se obrátili na správce toku, kterým je Povodí Vltavy.

„Požadujeme odstranit nánosy a naplaveniny v korytě řeky Blanice, snížit stavidlo v pravé části jezu, obnovit manipulační řád pro tento jez a dát do původního stavu vydláždění pod mostem u tohoto jezu,“ uvádí se v petici.

Interní auditor Povodí Vltavy Jan Pretl se v odpovědi snažil některé problémy vysvětlit a zdůvodnit. „Zjištěné skutečnosti prokazují, že Povodí Vltavy jako správce vodního toku Blanice se nedopustilo žádných pochybení při plnění povinností uložených zákonem,“ napsal do Milenovic Jan Pretl.

S tím se ale petenti nespokojili a obrátili se na odbor životního prostředí Městského úřadu v Písku. Podle vnitřních předpisů byla petice předložena radě města a ta sdělila, že k projednání není kompetentní. Požadavky petentů posuzoval odbor životního prostředí MÚ v Písku jako vodoprávní úřad.

„Základní problém je v tom, že regulace z období zhruba před sto lety, byla dělána na průtok 60 kubíků za vteřinu, nyní je to běžně o sedm více. Tehdy se počítalo s pětiletou vodou, dnes není výjimkou padesátiletá. Navíc nyní voda přiteče rychleji. Nyní je kolem řeky množství zpevněných ploch a ani Šumava nezachytí tolik vody jako dříve,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí MÚ Písek Miloslav Šatra.

Problematické by bylo snížení výšky koruny jezu, což by mohlo ohrozit provoz dvou vodních elektráren. Podle názoru Miloslava Šatry by protipovodňová opatření pro Milenovice měly společně hledat město Protivín a Povodí Vltavy za pomoci peněz z dotačních titulů.

Milenovice, které jsou součástí města Protivína, patří k obcím nejvíce postiženým povodněmi. Řeka Blanice se pravidelně vylévá z břehů na jaře a v létě a výjimkou nejsou ani záplavy způsobené ledovou tříští.