„Peníze jsou předmětem, který nás obklopuje a do našeho života zasahuje více, než jsme všichni z nás schopní si někdy přiznat,“ říká ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.

Je úterní odpoledne a v muzeu se koná vernisáž druhé letošní výstavy s názvem Groše, zlatky, koruny.

„Bylo tomu tak i v minulosti,“ pokračuje ředitel. „Koneckonců, co asi jiného měl na mysli římský básník Horacius ve svém známém verši O cives, cives, quaerenda pecunia primum, to znamená Občané, nejdříve si koukejte pořádně namastit kapsy a pak teprve přijde ctnost. To řekl někdy ve druhém století našeho letopočtu,“ vypráví.   

A připomíná i příběh o římském císaři Vespasianovi, kterému jeho syn vytýkal, že zavedl poplatky za použití veřejných záchodků. „Vespasianus vytáhl z kapsy jeden sestercius, dal ho svému synovi očichat a pak pravil onen historický výrok: Pecunia non olet – Peníze nesmrdí. Vidíme, všechno tady už jednou bylo a koneckonců staré gotické přísloví Peníz všude pánem jest znamená v přeneseném slova smyslu, že peníz může sloužit jak dobrému, tak v některých případech bohužel i zlému.“

„Později v baroku se říkalo, že Není pevnost, jejíž zdi by nemohly být pokořeny penězi,“ dodává Vladimír Šindelář, který na vernisáži připomněl, že počátky peněz se datují do sedmého století před naším letopočtem, a návštěvníkům přiblížil mnoho střípků a zajímavostí z dějin peněz.

Třeba to, že se ve starém Řecku platilo penězi, které byly regionálně odlišné, neboť každá mincovna razila své mince, byl na nich lev či krab.

„U brakteátů se traduje, že když k nim bylo potřeba mít drobnější peněžní jednotky, plíšek byl tak tenký, že nebyl problém ho nalámat, a rázem jste měli po ruce drobné. Jak to dělali v opačném případě – z drobných udělat velké mince, to jsem zatím nikdy nezjistil,“ vypráví Vladimír Šindelář.

Na výstavě v Milevském muzeu si návštěvníci do 4. září mohou prohlédnout platidla od nejstarších časů a až po konec socialismu v roce 1989, originální trezor na peníze z konce 19. století a nebo mohou porovnat, jaká byla kupní síla obyvatelstva v jednotlivých historických epochách (viz box).

Doba a peníze: Milevsko, červenec 1941
roční plat starosty města V. Kulmana 12 tisíc K
roční plat obecního tajemníka K. Duchoně 30 993 K
roční plat obecní pokladní A. Kálalové 19 805 K
roční plat městského strážníka J. Jahody 17 461 K
roční plat zvoníka u sv. Bartoloměje 1911 K
roční plat M. Žemličkové za výpomoc v mateřské školce 1500 K