Mají školáci rádi apríl? Jaké vtípky vymysleli na své sourozence a rodiče? Kdo naopak nachytal je? Ptali jsme se třeťáků, čtvrťáků a páťáků z chyšecké základní školy.

Proč lidé vymysleli apríl?
Roman: Aby si ze sebe dělali srandu.
Anna: Aby bylo veselo, takové zpestření.

Koho se vám podařilo nachytat a na čem?
Václav: Já bych rád nachytal našeho pana třídního učitele Fuku. Třeba bych mu řekl, že se jeho pes toulal po návsi.
Katka B.: Nachytala jsem svojí babičku, že v Chyškách vykradli dům, a pak jsem řekla apríl. Věřila tomu.
Monika: My jsme nachytali paní učitelku, že vybouchlo topení, také tomu věřila.
Honza: Já jsem řekl mamce, že nám umřel pes, věřila tomu.

A naopak. Nachytal někdo vás?
Katka B.: Můj brácha Roman, ale už nevím, na čem. Vrátila jsem mu to, protože jsem ho taky nachytala.
Daniel: Brácha mě jednou, když jsem byl malý, nachytal, že je za mnou dinosaurus.
Kateřina Š.: Mě jednou také nachytal brácha.
Václav: Mě nachytala paní družinářka, když jsem byl malý a měli jsme malého psa, že se toulal po návsi.
Anna: Mě nachytal brácha, že mu došel toaleťák. Tak jsem mu došla pro nový.
Honza: Mě nachytala mamka, že nebude večeře.

Četli jste v novinách, slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi nějakou zprávu, která by nebyla pravdivá?
Václav: Jednou jsem četl, že jedna paní řekla druhé paní, že jí někdo umřel. A ta druhá z toho dostala šok.

Těmto zprávám, které nejsou pravdivé, se říká novinářské kachny. Proč?
Katka B.: Protože kachny hodně „mluví“.
Honza: Hodně brebentí.
Anna: Jsou mazané.

Jak dlouho už si lidé vlastně ze sebe dělají apríl?
Honza: Od roku 1150.
Katka B.: Dvacet let?

Co to je aprílové počasí?
Monika: Stále se mění, někdy svítí sluníčko, někdy prší, někdy jsou kroupy.

A co to je kanadský žertík?
Václav: Někdo si z někoho udělá srandu. Něco jako apríl. Jednou jsem viděl v televizi, že chlap jel autem a měl gumového pavouka a dal ho na ženskou. Ta vystoupila a srazilo ji auto. Když tu ženskou operovali, tak jednomu doktorovi vypadl skalpel a skončil v jeho hlavě. Myslím, že takhle to nějak bylo.
Daniel: Na internetu bylo, že šla ženská a nastrčili na ni umělé hovínko.
Anna: My jsme jednou nachytali tátu, že v rohu domu se někdo vykakal. Ale to bylo umělé hovínko.
Honza: My jsme ho dali na prkénko a mamka se vztekala, kdo se tam vykajdil.

Koupili jste si ještě jinou věc na kanadský žertík?
Václav: Ve Španělsku jsme si koupili značku, je to taková samolepka a je na ní zákaz prdění.
Anna: My jsme si chtěli koupit prdící polštářek, ale nakonec jsme si ho nekoupili.

Setkali jste se s tím, že by něčím apríl druhého člověka urazil?
Katka B.: Jak říkal Váša, že ta paní z toho dostala šok.
Anna: Když bychom na člověka, který se bojí hadů, hodili hada