U sochy Františka Palackého, po kterém byl největší písecký park pojmenován, jsme minulou sobotu ukončili společnou procházku Palackého sady.
Hned vedle pomníku významného českého historika je otevřený empírový pavilon.

Byl vybudován v roce 1841 na památku založení sadů a k poctě tehdejšího krajského hejtmana Josefa svobodného pána Schrenka. Pavilon tvoří kruhová kopule na osmi štíhlých toskánských sloupech.

Návštěvníci Písku, ale i mnozí jeho obyvatelé, si lámou hlavu nad tím, jaký podivný nápis je pod kopulí. Je tady napsáno: Šlechetný Co Hodného Rád, Eyhle Následky Koná. Tato záhada má ale jednoduché řešení, první písmena jednotlivých slov dávají dobromady jméno Schrenk. Autorem kryptogramu byl František Rudolf Bezděka, březnický rodák. Absolvoval písecké gymnázium a zde také v letech 1819 až 1852 působil jako profesor. Společně s Arnoštem Sedláčkem, Josefem Schönem a Řehořem Zeithammerem patřil ke skupině píseckých vlasteneckých profesorů.

Ale vraťme se ješte na chvíli k empírovému pavilonu. Byl sice postaven k poctě krajského hejtmana Josefa Schrenka, ale bylo by nespravedlivé nepřipomenout jeho předchůdce, krajského hejtmana Josefa Edvarda Maschkeho, který byl u počátků vzniku Palackého sadů a o stavbu pavilonu rovněž usiloval.

Již minule jsem se zmínila o tom, že k velké úpravě sadů docházelo kolem roku 1870, kdy se o ně staral městský zahradník Karel Morava.
V dolní části Palackého sadů byla vytvořena umělá skalka s malým vodopádem a dřevěným mlýnkem na odtoku. V roce 1908 sem byla z Velkého náměstí umístěna ještě socha Neptuna, která je dnes na nové kašně před budovou Divadla Fráni Šrámka.

Postupem času se odstěhoval nejen Neptun, ale zmizel také dřevěný můstek, vodopád a mlýnek. Dnes je tady jen trochu smutné zákoutí z chladných kamenů. Nevím, s jak velkými problémy a finančními náklady by bylo možné vodopád obnovit, ale vzhledu sadů by to určitě prospělo. Voda, ať již padající nebo tryskající, sem od vzniku parku vždycky patřila.

Zatímco většina pomníků a soch byla do Palackého sadů umístěna již před mnoha desetiletími, jeden památník připomíná historii ne tak starou. V dolní části Palackého sadů byl 8. května 2006 odhalem památník letcům Písecka z druhé světové války. Jeho autory jsou umělecký kovář Tomáš Hlaváček a architekt Vladimír Krajíc.

Na trojbokém ocelovém dutém obelisku je litá bronzová deska s textem a výtvarným ztvárněním perutních znaků RAF československých letců bojujících v Anglii.

„Kompozicí i umístěním památníku se tvůrci snažili naplnit hlavní záměr – vytvořit dílo blízké člověku. Vydlážděný prostor před pomníkem tvoří jakýsi rozptýlený podstavec, po němž lidé přicházejí, aby si v těsném kontaktu přečetli text a jména letců z Písecka. Plastika svými prohnutými liniemi bezděky usměrňuje pohled člověka k nebi,“ zhodnotil dílo píseckých tvůrců kolektiv jejich kolegů.

Na památníku jsou připomenuta jména letců z obou částí píseckého okresu, kteří za druhé světové války odešli ilegálně do emigrace, aby proti fašismu bojovali v jednotkách RAF. Všichni se do zahraničí dostávali složitými cestami přes Polsko do Francie nebo přes Maďarsko do Jugoslávie, další přes Turecko a Egypt a dále přes Středozemní moře nebo kolem Afriky do Anglie.

Mnozí v bojích zahynuli a ti, kteří se vrátili, byli perzekuováni nebo vězněni. Rehabilitace se dočkali až po roce 1989. Životy a osudy letců na západní frontě za druhé světové války zmapoval a knižně vydal historik Prácheňského muzea a dlouholetý kronikář Písku Zdeněk Jíša.