O jedenáct minut později začne na vojenském hřbitově vzpomínková akce ke Dni válečných veteránů, kterou pořádají město Písek, armáda, Svaz vojáků z povolání, Junák a Společnost pro dobré soužití.

Autobus odjíždí z Velkého náměstí od radnice v 10.40 hodin.

11. listopad byl vybrán symbolicky. Toho dne v roce 1918 bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno přiměří mezi spojenci a Německem. Tímto aktem byly na západní frontě ukončeny boje první světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.

Den veteránů byl zpočátku spíše americkou záležitostí, ve Velké Británii je připomínán jako Den příměří. Neděle vždy nejblíže 11. listopadu je Dnem vzpomínek. Tradice oslav konce první světové války se začala rodit již při prvním výročí Dne příměří, kdy v roce 1919 byl tento den připomínán v Londýně, Paříži a dalších městech států Dohody. Oficiálně byl 11. listopad vyhlášen Dnem příměří v roce 1926 zásluhou amerického prezidneta Woodrowa Wilsona. V roce 1954 byl přejmenován na Den veteránů.

 V České republice se Den veteránů oficiálně připomíná od listopadu 2001. Symbolem tohoto dne je květ vlčího máku.

Vojenský hřbitov v Písku

Jedním z pietních míst ve městě je vojenský hřbitov, kde se ve čtvrtek v 11 hodin 11 minut uskuteční vzpomínková slavnost na památku obětí válečných konfliktů.
Za původem tohoto hřbitova se musíme vrátit do období počátku první světové války. Do Písku, který už za Rakouska – Uherska byl významným posádkovým městem.

Na začátku válečného konfliktu sem byly přiváženy stovky raněných vojáků, především z uherských regimentů. Vedle toho se zde soustřeďovali zajatí Rusové a Srbové, kteří v okolí okolí pracovali v zemědělství.

Ranění i zajatci často umírali a dosavadní písecký vojenský hřbitov u sv. Václava nestačil. Hned v roce 1914 byl založen nový hřbitov v prostoru bývalého vojenského cvičiště.

V období mezi dvěma světovými válkami zde byli pohřbívání vojáci písecké posádky, kteří zemřeli na nemoc či zranění nebo spáchali sebevraždu. V roce 1929 byli exhumováni jihoslovanští vojáci a jejich ostatky byly převezeny na hřbitov u Mariánských Lázní.

Za druhé světové války a krátce po ní zde našli místo posledního odpočinku němečtí a sovětští vojáci. „Místo skrývá také ostatky kolaborantů, kteří byli popraveni na základě rozsudků mimořádných soudů v letech 1945 až 1947,“ připomněl ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

V roce 1959 byly exhumovány ostatky sovětských vojáků a převezeny na Lesní hřbitov. Ostatky německých vojáků byly vyzvednuty před čtrnácti lety.

Od šedesátých let minulého století hřbitov chátral a jen částečně ho udržovala místní posádka. V roce 2004 převzal místo posledního odpočinku vojáků do správy město Písek, které je za finanční pomoci armády opravilo.

V areálu je 252 hrobů a dvě hromadná pohřebiště. Kaple je zasvěcena Panně Marii Sedmibolestné.