Do předvolebního boje v Písku se zapojovaly řečeno současnou terminologií nejen stranické aparáty, ale často celé rodiny kandidátů.

Koncem předminulého století o ovládnutí radnice usilovaly jen dvě strany – staročeši a mladočeši. Platilo to i pro volby v roce 1896, přestože už před volbami byla v hostinci U páva na dnešním Alšově náměstí založena organizace Českoslovanské strany sociálně demokratické.

Radnici do té doby ovládali staročeši, kterým se podle starosty Aloise Pakeše říkalo také „pakešovci“. Jejich hlásnou troubou byl týdeník Otavan. „Lukášovci“ vedení Karlem Lukášem šířili své názory prostřednictvím týdeník Písecké listy. Volby tenkrát vyhlašoval starosta. Nevymezil však plakátovací plochy, takže domy, ploty a průjezdy byly doslova oblepené předvolebními sliby.

Tehdy ještě vyhráli staročeši, o tři roky později radnici ovládli jejich soupeři a starostou se stal Karel Lukáš.

I když se kandidáti o zastupitelské křeslo prali, a někdy doslova, po volbách jejich zájem o věci veřejné opadl. Neplatilo to jen pro rok 1896.

Ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek připomněl 20. říjen 1922, kdy na jednání zastupitelstva přišlo jen 19 ze 36 členů. Potom si ještě zastupitelé ostře výměnili názory a čtyři sociální demokraté na protest odešli. Zasedání nebylo usnášeníschopné a starosta tedy poslal strážníky, aby se zastupitele pokusili najít. Ti si mohli nohy uběhat, ale potřebný počet zastupitelů se dohromady dát nepodařilo.

Schůze byla rozpuštěna.

Paměť voličů však byla krátká. Většina zastupitelů dostala potřebný počet hlasů i v následujících volbách.