Žádost milevských premonstrátů o zhruba dvacetimilionovou dotaci z Evropské unie na další rekonstrukci kláštera uspěla i v přehodnocování páté výzvy. Řekl to ve čtvrtek představený Milevského kláštera Norbert František Vehovský.

„Spoluúčast státu i naše je sedm a půl procenta z celkových nákladů,“ doplnil František Vehovský.

Podle reakce Adama Kotalíka, který je mluvčím Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, premonstráti zatím nemůžou vědět, zda peníze získali. „Projekty týkající se kultury ještě schválené nebyly. Platí to jen pro ty v oblasti infrastruktury a dopravy,“ uvedl Adam Kotalík.

S tím Vehovský nesouhlasil. „Peníze ale máme zablokované, protože k dotaci vždy dává podíl vlastník, což my jsme schopni a ochotni, a část měl k evropské dotaci přidat stát. Ten odmítl přispět a převedl to na kraje. Ty hledají způsob, jak situaci vyřešit,“ vysvětlil představený Milevského kláštera.

Jak řekl Kotalík, představený kláštera předjímá nejhorší možný vývoj situace. Podle včerejšího vyjádření Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad vláda oproti svému původnímu záměru částečně obnoví spolufinancování projektů z Regionálního operačního programu.

Kdy se muzeum bude stěhovat?

Rekonstrukce kláštera se dotýká i města Milevska. Městské muzeum, jež je u premonstrátů v nájmu, se musí podle koncepce kláštera stěhovat. Ta počítá s tím, že na prvním nádvoří, kde muzeum sídlí, bude zázemí pro život a aktivity premonstrátů.

„Máme se přestěhovat do domu č.p. 557 na druhém nádvoří. Budova je barokní a pochází z doby někdy těsně kolem roku 1700. V 19. a 20. století zde sídlila správa lesů,“ popsal ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.

Budova je ve špatném stavu a její obnovu premonstráti zahájili. „Už jsou na ní nová okna, rozvody a omítka. Až bude opravená a připravená pro potřeby muzea, teprve poté se muzeum bude stěhovat,“ dodal představený kláštera Vehovský.