Tímto textem lákal reklamní poutač koncem jara 1935 Písecké i přespolní k návštěvě zbrusu nového koupaliště. Letos je tomu tedy právě sedmdesát pět roků, co při levém břehu řeky Otavy nechal zbudovat spolek nadšenců sdružených do lázeňského družstva jednu ze zdejších společensko-sportovně-turistických destinací. A ta s určitými úpravami přetrvala dodnes.

Na území města existovaly v půli třicátých let dvě fungující plovárny - Městská na stejnojmenném ostrově, jejíž vznik pamatovaly už doby končícího rakouskouherského mocnářství a ještě mnohem starší Vojenská z počátku 19. století, která byla situována v místech dnešního hotelu U Smetáka.

A prakticky naproti, pouze přes několik desítek metrů široké říční koryto postavilo již zmiňované družstvo nákladem téměř 500 tisíc tehdejších korun a za značného přispění Městské spořitelny, měšťanského pivovaru a dalších dárců letní rekreační podnik, jemuž se někdy též přezdívalo „písecký Barrandov.“

Důvody museli mít organizátoři projektu patrně značné, protože částka vynaložená k realizaci plovárny s přihlédnutím k přepočtu ze současné na prvorepublikovou měnu, silně ovlivněnou právě vrcholící hospodářskou krizí, jistě nepatřila k nejnižším.

Obě uvedená koupaliště ovšem v ten čas jaksi přestala vyhovovat stále rostoucím nárokům veřejnosti, nehledě k jejich poněkud nešťastným polohám.

To se týkalo především Vojenské plovárny pod hradišťským lesem s poměrně vzrostlými stromy, kvůli čemuž zde teplota vody nedosahovala ani za horkých letních dnů požadovaných hodnot a nenabízela to pravé k patřičnému slunění. A to se tehdy těšilo také díky rozšířeným tvrzením o prospěšnosti vlivu ultrafialových paprsků stále větší popularitě.

Navíc zastaralé plovárny s nabídkou pouze omezené kapacity pro místní koupáče (dobový termín pro vyznavače vodních radovánek) skýtaly pouze možnost samotného osvěžení, ale další potřebná vybavenost chyběla.

Žádal se onen volný prostor k opalování, bazény pro neplavce, brodidla pro nejmenší, místa pro nejrůznější hry, větší množství kabinek - tzv. svlékáren (těch zde původně bylo pětačtyřicet), stánky s občerstvením, sprchy, lehátka, ale i možnost táboření. A to vše nově zprovozněné koupaliště U sv. Václava poskytlo. Navíc mělo více než tři sta metrů dlouhou a padesát metrů širokou zatravněnou a částečně i písečnou pláž, příhodně orientovanou směrem k jihu, chráněnou před severními a západními větry svatováclavskými skalami, kde slunce hřeje téměř celý den.

A jak vypadá dnes? Obě starší koupaliště mezitím zanikla, ovšem letos jubilejní „dáma mezi plovárnami“ přečkala všechny politické systémy, módní trendy všemožných akvaparků a krytých areálů, ale i rozmary počasí. Své ztropila loňská velká voda a hlavně pak povodeň ze srpna 2002, kdy hladina rozbouřené řeky dosáhla až k venkovní terase, zatopila kabiny ve spodní části a svojí silou strhla i skluzavku, oblíbenou atrakci hlavně mladších návštěvníků.

Přišly změny

Nicméně ze škod způsobených živelnou pohromou se plovárna oklepala a následný rok opět otevírá své brány jako tradičně, tedy v půli května.
Postupně došlo i na celkovou modernizaci: antuková hřiště na míčové hry, mělký bazén i kdysi tolik žádané brouzdaliště, půjčovna loděk, pomůcek, v bezprostřední blízkosti stojící penzión s restaurací a další provozní počiny uzpůsobené současným požadavkům.

Jistých změn doznal i přilehlý penzión Sport. Noví majitelé za něj před pěti lety převzali zodpovědnost. A za tu dobu došlo k poměrně radikálním změnám: počínaje elektroinstalací, opravou a úpravou venkovních prostor, ale i restaurace, formanky či znovu zprovozněného bufetu. Krátce na to se zájemcům o ubytování otevřelo rovněž třináct nově zmodernizovaných pokojů, v nichž nechybí televize, telefon či připojení na internet.

Kulaté výročí oznamuje příchozím i zajímavě pojatá nástěnka, na které si lze přečíst úryvky z někdejšího tisku, upoutávky k návštěvě nového koupaliště a je možné si prohlédnout i celou řadu fotografií od dob první republiky až po časy nedávno minulé. Popřejme ,plovce´ stále dostatek spokojených koupáčů - a třeba dalších pětasedmdesát roků!

A na závěr ještě výmluvný novinový článek právě z r. 1935: Původcové projektu toho opatřili městu skutečně rekreační podnik mimořádné krajinářské i hospodářské hodnoty, jejíž význam teprve později bude náležitě doceněn. Písek jako letní sídlo byl koupalištěm i jeho pensionem neobyčejně obohacen. Málokteré „lázeňské“ město má tak vskutku krásné koupaliště.

PAVEL KRÁL