Dvacet let od návratu do Milevského kláštera si v pondělí připomenou místní premonstráti. Nejen o jejich činnosti a aktivitách hovořil představený kláštera Norbert František Vehovský, který žije v Milevském klášteře deset let a spravuje farnost v Jistebnici a Sepekově.

Kdy řád a klášter, který byl postaven ve 12. století, prožily nejhorší časy?
Klášter ve svých staletých dějinách prožíval období rozkvětu, ale i úpadku. Je otázkou, co bylo nejhorší? Zda zničující požár už během jeho stavby či husitské vyplenění a devastace, opětovné zrušení císařem Josefem II. po jeho obnově nebo vyhnání řeholníků v padesátých letech minulého století. To všechno jistě byly bolestné okamžiky. V podstatě klášter není jen historickým a architektonickým skvostem, ale je klášterem, jestliže žije tím, k čemu byl zřízen a určen už jeho zakladateli. Být živým duchovně-kulturním centrem místa a regionu. Pokud se toto vytratí, pak pro něj nastávají opravdu špatné časy.

Kolik žije v klášteře kněží a o kolik farností se starají?
V Milevském klášteře nás v současné době žije sedm spolubratří, z toho šest kněží a staráme se o šestnáct farností v okolí kláštera.

Mezi hlavní úkoly premonstrátů patří charitativní činnost, rozvíjení vzdělání a vědy. Jak se k těmto principům stavíte v dnešní době?
Všechny tři body se dají zahrnout do naší činnosti. Každá doba pak přináší různé modifikace těchto principů. Dnešní doba nás staví také před výzvy, na které se snažíme odpovědět. Kulturu a vzdělanost rozvíjíme programy, které se odehrávají v Latinské škole. Jde o cykly přednášek, setkání se zajímavými osobnostmi. Naše klášterní knihovna dnes pomalu slouží i jako zdroj informací pro psaní diplomových prací. Dále také vyučujeme na školách. Občas přednášíme například pro univerzitu třetího věku a tak podobně. Co se charitativní činnosti týče, při farnosti je zřízena charita s pečovatelskou službou. V koncepci obnovy kláštera počítáme se sociálním programem, kterým bychom formou chráněných dílen nebo ubytováním na půl cesty pro mírně postižené rádi odpověděli na potřebu našeho regionu.

Klášter jste během posledních let opravili. Kdy začnete s obnovou klášterního pivovaru?
Co se týče obnovy kláštera, pak jsme ukončili jeho první etapu, která koresponduje s prvním nádvořím kláštera. To by mělo být zázemím pro náš život a aktivity. Druhá fáze, kterou jsme již zahájili, probíhá na druhém nádvoří. Zde by mělo sídlit městské muzeum a sociální program. Vedle toho chceme obnovit klášterní pivovar a zajistit ubytování jak pro turistický ruch, tak i pro lidi, kteří chtějí strávit nějaký čas odpočinku a duchovní relaxace za zdmi kláštera. První kroky studie a plány máme připraveny. Ovšem v kontextu současné krize bude větší problém s finančním zajištěním. Chceme využít i evropských prostředků, případně získat stěžejního investora. Cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení a odpočinku či zapojení do duchovně-relaxačních programů. Vždy jde o to, aby klášter současnému člověku nabídl hodnoty a prostředí, ke kterému byl založen. Tím pak žije a stává se smysluplným i pro dnešního člověka.