Příjemné vystupování a znalost cizích jazyků, to je nezbytný základ pro práci recepční.

„Je to práce, při které se člověk musí neustále vzdělávat hlavně v oblasti jazyků. Hosté jsou rádi, když hovoříte jejich řečí,“ říká šestatřicetiletá Iveta Košťálová, vedoucí recepce v píseckém čtyřhvězdičkovém hotelu Biograf, kde se ubytovávají především cizinci.

„Troufám si odhadnout, že až devadesát pět procent našich klientů je ze zahraničí,“ myslí si Košťálová.

Jazyky jí nedělají žádné problémy, hovoří anglicky a částečně německy a rusky. „Angličtinu jsem nikdy nestudovala. Naučila jsem se ji díky pobytu v cizině, kde jsem nějakou dobu žila. Němčinu studuji nyní a ruštinu si pamatuji ze školy,“ shrnuje vedoucí recepce.

Iveta Košťálová pracuje v Biografu od září loňského roku. Skončila jí mateřská dovolená a o volném místě v hotelu se dozvěděla díky inzerátu v novinách.

Na recepci ji návštěvníci potkají zhruba jednou za týden. „Za normálních okolností jsem v kanceláři, připravuji nabídky pro hosty, kteří k nám přijíždějí jak za turistikou, tak pracovně, dále také rozepisuji služby nebo kontroluji poptávky s rezervačním systémem, do kterého jsou potvrzené rezervace zapisovány,“ jmenuje svoji náplň práce. „Na recepci jsem ve chvíli, kdy je nějaká recepční nemocná nebo má dovolenou,“ doplňuje.

„V tuto chvíli jsme jediný čtyřhvězdičkový hotel v Písku a to s sebou nese zodpovědnost vůči klientům. V maximální míře se musíme snažit, aby hosté byli spokojeni,“ říká Iveta Košťálová. Stejně jako ostatní recepční i ona musí nosit předepsaný oděv.

„Buď černé kalhoty, nebo sukni a bílou halenku. Když je chladněji, tak ještě sako, v létě na halence nosíme červenočerné vestičky,“ popisuje. „Raději mám na sobě kalhoty, protože provoz na recepci je čtyřiadvacetihodinový a jsme tu i přes noc, kdy je chladněji,“ vysvětluje.

Součástí „uniformy“ je i jmenovka. „Když odpovídáme na rezervaci e-mailem, tak si nás stálí hosté dokáží pod konkrétním jménem představit,“ říká Košťálová, která zodpovídá za práci čtyř recepčních – žen. Muži tuto práci nechtějí dělat?

„Spíše bych řekla, že tady u nás nejsou připraveni dělat víceméně kancelářské práce. Zaměstnání recepční představuje hlavně kontakt s lidmi, ale takzvaného papírování je pořád dost,“ vysvětluje. Jak dodává, při posledním konkurzu na recepční se přihlásila asi dvacítka zájemců, mezi nimi byl jen jeden muž. „V hotelu jsem se ale s mužem recepčním už setkala,“ doplňuje Iveta Košťálová.

Podle Košťálové je jedno, zda je recepční žena nebo muž.

„Ale musí se zajímat o fungování hotelu a mít obecný přehled. Jezdí k nám i hosté, kteří si zde chtějí odpočinout. A očekávají, že jim poradíme, kam se dojet podívat, nebo co je v okolí zajímavého,“ pokračuje ve vyjmenování důležitých předpokladů pro práci recepční.

„Učím je, aby byly zodpovědné, i když celková zodpovědnost je na mě. Zatím se mi osobně nestalo, že bych potvrdila rezervaci a nezadala ji do plánování,“ říká.

Na práci recepční ji baví kontakt s lidmi. „Nedá se říci, že by každý den byl stejný. Sice se úkoly opakují a máme stálou klientelu, ale jezdí k nám noví a noví lidé,“ uzavírá šestatřicetiletá Iveta Košťálová.