Při cestě napříč parkem od zdravotnické školy k zimnímu stadionu dnes už asi málokoho napadne, že se na těchto místech konaly velkolepé výstavy.

Slavná historie Výstaviště v Písku má svůj počátek před téměř 130 lety. V září 1882 se konala hospodářská výstava, ale to bylo ještě na pozemku za Měšťanským pivovarem. Po třiceti letech si Písečtí chtěli tuto na svou dobu velmi úspěšnou výstavu připomenout.

Tentokrát si už pro její uspořádání vybrali plochu na levém břehu mezi řekou Otavou a Masarykovou školou. V roce 1912 tak byl Písek dějištěm Krajinské jubilejní výstavy. Pavilony postavené mezi množstvím zeleně osvětlovaly obloukové lampy a celá lokalita působila vznešeně.

Ještě ve větším stylu pořadatelé pojali o deset let později Jihočeskou živnostensko – průmyslovou a hospodářskou výstavu. Tehdejší návštěvníci, a přišlo jich sem téměř čtvrt milionu, dříve než k pavilonům směřovali k fontáně, která byla dílem písecké firmy Parostrojní továrny na cementové a šamotové zboží J. V. Vlka z Nádražní ulice. Jednotlivé expozice zabraly plochu přesahující 43 tisíc m² a část exponátů byla také umístěna v sousedních objektech – v rolnické škole a škole T. G. Masaryka.

Procházku výstavou nabídl Jiří Prášek ve své Kronice roku 1922: „Při vchodu do výstaviště na třídě Národní svobody vítaly návštěvníky vysoké pylony se znaky jihočeských měst. O krásnou květinovou výzdobu se postaral městský zahradník Morava a zahradnická firma bratří Tumpachů. Nedaleko fontány stála hláska s cimbuřím, kde vodní zařízení vystavoval známý písecký průmyslník Šmíd.“

Podle dobových dokumentů největší pozornost budil pavilon města Tábora. Měl podobu hradu Kotnova s 16 metrů vysokou věží, ze které bylo vidět na celá areál. Ve stínu Kotnova byl trochu jako chudý příbuzný lesní pavilon města Písku v podobě srubu. Mířily sem hlavně rodiny s dětmi protože v ohradě byla ochočená srnčí rodinka.

Z píseckých firem se na výstavě prezentovali například pivovary Rolnický, Měšťanský a Schwarzenberský, Hlaváčkovo lahůdkářství, Bartuškova vinárna, cukrářské firmy Hlubáček, Busínský a Vindiš, Humpálovo uzenářství a Procházkovo pekařství.

Elektrotechniku prezentovali mimo jiné Martínek z Písku a Elektromotory a dynama Protivín. Dále se návštěvníci výstavy mohli setkat s domácími firmami, jako byla Rourovna, Slévárna a strojírna Raab, Jihočeská papírna Písek, Toiletní a galanterní zboží Nietsche, Hospodářské stroje K. Remar.
V Masarykově škole měli zastoupení mirovický truhlář Hybrant a jeho protivínský kolega Jelínek. Košíkářství představily Státní učebny v Písku a Volyni a Svaz pro pěstování vrb. Obuvnictví zastupovali např. Kalina z Milevska a Bečvář z Protivína.

V rolnické škole byla rozsáhlá zemědělská expozice. K vidění byly u nás pěstované plodiny včetně jejich zpracování a zužitkování. Firmy zde ukazovaly různé nástroje a není bez zajímavosti, že mezi vystavovateli bylo také ministerstvo zemědělství.

V roce 1932 se na Výstavišti ještě konaly Jihočeské trhy, o tradici výstav v letopočtech zakončených dvojkou však už potom nebyl zájem.

Nejen výstavy

Ale tato lokalita v sousedství Svatotrojického kostela a bývalého hřbitova, to nebyly jen výstavy. Už od roku 1909 zde sídlil Sportovní klub Písek. Postupně zde byly vybudovány tenisové kurty, v roce 1957 se začal stavět v akci Z zimní stadion a o deset let později loděnice a letní kino.

Na části Výstaviště byla městská zahrada. Na jejím místě vyrostla v roce 1987 budova OV KSČ, kde je dnes sídlo Policie ČR.

Připomeňme ještě jeden kousek historie této části města. 21. května 1946 se zde konala poslední poprava v Písku. Tehdy byl veřejně oběšen kolaborant Pařízek, odsouzený mimořádným lidovým soudem.