Marie Dycková z Písku opravdu miluje divadlo. I proto se ve čtvrtek přišla podívat na den otevřených dveří píseckého Divadla Fráni Šrámka.
„Byla jsem na stavební průmyslovce, mě to strašně zajímá. Rekonstruovat něco starého je velice obtížné. Zírám třeba na tu nosnou část, je to úžasné, jak to takhle dokonale architekt vymyslel. Já jsem už stará, takže si myslím, že technika a technologie šly výrazně kupředu,“ říká nadšená seniorka.
„Budu se rozhodně těšit, až divadlo znovu otevřou. Pocházím totiž z Londýnské ulice a sem jsem přišla v padesátých letech. Chodila jsem každou neděli do Národního divadla na takzvané bidýlko,“ vzpomíná na své zážitky Marie Dycková.
„Sem jsem se svým mužem chodila do divadla prakticky pořád, když dávali nějaké zajímavé kusy. Předplatné tady ale nemám, vybírám si jen to, co mě opravdu zajímá,“ vysvětluje Marie Dycková. I když místní na divadelní představení do Kulturního domu v Písku chodí, říkají, že jen divadlo má tu správnou atmosféru.
Milovníků divadla přišlo na den otevřených dveří několik desítek.
Spolu s průvodcem, kterým byl stavitel František Mašek, nahlédli do útrob budovy, na jejíž otevření Písečané netrpělivě čekají. Otevření divadla naplánoval investor, tedy město Písek, na 10. 10. 2010.
„Otevřít by se divadlo mělo v deset hodin, možná se to povede přímo v deset hodin a deset minut,“ poznamenává Mašek.
„Nosná konstrukce stropu, posledního nad námi, je kompletně nová. Postavili jsme novou střechu, celý strop nad budovou je nový. Byl dřevěný a ve špatném stavu. Pojďme se podívat na půdu, tam to bude lépe vidět,“ vyzývá návštěvníky Mašek.
Má pravdu, půda je velice přehledná. Jsou zde vidět kovová konstrukce, nová podlaha a dvě původní věžičky. „Kovová konstrukce nese dřevěný krov. Pod námi jsou ocelové stropnice. Jediné, co tu zůstalo původní, jsou dvě věžičky, které jsou vidět z ulice. Ty byly v dobrém stavu, ačkoliv jsou už ze třicátých let. Ty zůstaly zachované, jen jsme je začlenili do nové střechy. Na půdu se ještě musí natáhnout kabeláž a dokončit vzduchotechnika,“ doplňuje Mašek.
„Část divadla, kterou bude využívat veřejnost, je hotová prakticky kompletně. Veškeré podlahy budou nové, zázemí a technická část je rekonstruovaná částečně. Některé prvky zůstávají původní,“ říká Mašek, zatímco mu kameraman České televize vysvětluje, jak si má stoupnout, aby vytvářel co nejlepší dojem.
„Kolik milionů bude rekonstrukce stát?“ ptá se jeden z návštěvníků.
„Rekonstrukce stojí dohromady osmdesát milionů korun včetně daně. Strop a krov z toho dělá asi 18 milionů, zbytek je za budovu. Velkou část tvoří výdaje za technologie. Je tu kompletně nová elektroinstalace, nejnovější zabezpečení, které musíme mít podle nových norem. Vybudovali jsme i novou vzduchotechniku, která také byla zchátralá. Nové je i ozvučení a osvětlení sálu, záchody, topení, rozvod vody a kanalizace,“ popisuje Mašek.
„Technologie tedy z ceny zabírají významnou část, jen čtvrtina peněz jde na vlastní stavební část,“ zasvěcuje návštěvníky stavitel František Mašek. Pro návštěvníky divadla bude ale asi největší změnu znamenat nové sezení.
„Nebude se sedět na nepohodlných židlích, ale na nových sedadlech. Kvůli jejich větší šířce se zmenší i kapacita hlediště na 400 míst. „Před rekonstrukcí to bylo kolem pěti set míst. Počet sedadel omezíme také kvůli požárním normám. Ty jsou teď tak přísné, že si nelze vybírat,“ říká Mašek.
Další návštěvník si vzpomíná na to, že ve starém divadle často rušil představení zvuk z topení a vzduchotechniky. „O tom víme a v novém sále by tento problém měl být vyřešen, jsou tam tlumiče,“ tvrdí stavitel Mašek.
Jedním z návštěvníků byl i Jan Pixa z Písku, který navštěvoval představení minimálně jednou za měsíc.
„Do divadla chodím moc rád. V píseckém divadle jsem byl naposledy krátce před uzavřením. Už si ani nepamatuji, jak je to dlouho. Oni to zavřeli rychle, asi během čtrnácti dnů,“ vzpomíná Pixa. „Do kulturáku na divadlo chodíme, byli jsme tam nedávno, ale co naplat, není to ono. Zásadní je akustika, v divadle se také lépe sedí než na železných sedačkách v sále kulturního domu,“ konstatuje Jan Pixa.
„Kulturák je spíše na koncerty, ale na klasiku ne,“ říká a dodává tip na program. „Mrzí mě, že se nehraje více operet. V současnosti se hry soustřeďují tak na dva tři herce, takové klasické opery nebo operety se moc nehrají. Na znovuotevření se samozřejmě těším, pokud budu moci, půjdu se podívat,“ vysvětluje Pixa.
Postup stavebních prací působí také pozitivně. „Chodím kolem z práce, takže sleduji, co se tady děje. Myslím, že to jde poměrně rychle,“ chválí návštěvník.
Rekonstrukce Divadla Fráni Šrámka v Písku bude stát 80 milionů a skončit by měla v říjnu letošního roku. Program k zahájení je plánován na několik dní a podle organizátorů osloví všechny věkové skupiny návštěvníků od dětí až po seniory.
