Koncem devatenáctého století patřil Adolf Raab k nejvýznamnějším průmyslníkům ve městě, které tehdy mělo necelých dvanáct tisíc obyvatel. V té době byla jedničkou ve strojírenství regionu slévárna a strojírna, kterou založili František a Karel Remarovi. Firma se orientovala na výrobu zemědělské techniky.

„Aby se nestal přímým konkurentem této firmy, Adolf Raab zaměřil svůj výrobní program na potřeby stavebnictví, vodohospodářství a na výrobu strojírenského a železářského nářadí,“ uváději Jiří Prášek a Zdeněk Jíša v knize Historie a současnost podnikání na Písecku.

Raab vybudoval v roce 1899 na rohu nynější Sedláčkovy a Táborské ulice slévárnu a strojírnu. Provoz zde byl zahájen 10. dubna 1900 a výroba se postupně orientovala na produkci vodovodních čerpadel a armatur, různých nádržek, topenářských kotlů, továrních výtahů a dalších výrobků.

Současně s fabrikou zde průmyslník postavil architektonicky zajímavý objekt. Raabova vila patří k nejkrásnějším na jihu Čech a podle ní byla také tato lokalita pojmenována U Raaba.

Rozhodně není náhodou, že vila byla postavena v těsném sousedství továrny. Adolf Raab následoval příklad mnohých průmyslníků devatenáctého století. Ti pokládali za důležité bydlet v kontaktu se svými fabrikami a jejich rodinná sídla často sloužila k bydlení, ale zároveň zde byly kanceláře pro administrativu.

Raabova vila se však svým stylem od podobných jinde přece jen lišila. Jedná se o patrovou velmi členitou stavbu vybudovanou podle návrhu ve své době velmi populárního slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Byl známý jako autor Pusteven na Radhošti nebo lázeňských pavilonů v Luhačovicích.
Autoři publikace Slavné vily Jihočeského kraje předpokládají, že Raab se s Jurkovičem setkal začátkem devadesátých let, kdy slovenský architekt pracoval na Moravě. Mohlo to však být už dříve při nějaké vodohospodářské zakázce.

Vila píseckého továrníka patří k prvním Jurkovičových samostatným stavbám insipirovaných lidovou architekturou i tradicí tzv. švýcarského slohu. Architekt se jimi inspiroval hlavně při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami i při dekoraci fasád.

Z folkloru vychází květinový dekor na nárožích vily a okolo fresky se sv. Václavem, jejímž autorem je malíř A. Hanš. Zobrazení patrona české země patřilo v té době k typickým projevům stavebníkova vlastenectví. Revolučním činem v architektuře konce 19. století však patřilo to, že vedle fresky sv. Václava ostatní plochy na fasádě Raabovy vily zůstaly bez ozdob.

V Táborské ulici v Písku je nedaleko Raabovy vily ještě jeden zajímavý obytný dům. Má totiž na fasádě domovní znamení, kterým je hlava ženy.