Magistr Kelly či ještě malý Leonardo da Vinci se, aniž to turisté tuší, v těchto dnech pohybovali v útrobách krumlovského zámku. Na zámku se tak z dávné minulosti vynořily historické postavy, které spojovalo jediné – nevyřešená světová záhada.

A kvůli ní přijeli i filmaři, které do Českého Krumlova přivedla pozoruhodná kniha, takzvaný Voynichův rukopis. V současnosti jeho originál opatruje Universita Yale v USA.

Tajemný spis

O tomto rukopisu se neví prakticky nic. Není známo, kdo ho napsal, kdy vznikl a co obsahuje. Je totiž napsán písmem či znaky, které nikdo nezná, a doplněn zvláštními kresbami podivných rostlin i jiných motivů.

„Rakouská společnost PRO OMNIO film, která zde natočila úspěšný dokument o Eleonoře ze Schwarzenbergu, tak podruhé navštívila zámek. Letos tu natáčí Příběh vzniku Voynichova manuskripta,“ uvedl v sobotu kastelán zámku Pavel Slavko.

„Slavná kniha je z 15. či 16. století, neví se přesně. Je psána v kódovaném jazyce, obsahuje kresby balneologické, botanické, astrologické. A jedinou konkrétností s knihou spojenou je jedno jméno: Jakub Horčický z Tepence. To byla zajímavá postava, která do svých asi šestnácti let vyrůstala v Českém Krumlově. Jakub se učil u apatykáře Vágnera a posléze byl vyslán jezuity na studia do pražského Klementina,“ přiblížil.

Mnoho teorií

A tvůrci filmu se vydali po stopách putování této knihy od pravděpodobného vlastníka k dalšímu předpokládanému vlastníku a mnoha teoriích, jež se kolem manuskripta vytvořily.

„Natáčíme na krumlovském zámku nejenom proto, že se příběh vztahuje k osobě z Českého Krumlova, ale také proto, že se sem vztahují i ty nejlepší motivy,“ řekl režisér filmu Klaus Stindl.

„Chceme to natočit co nejvěrněji, aby to odpovídalo době vzniku. Ta kniha má dlouhou historii. Proto film natáčíme na krumlovském zámku, jelikož tady máme k dispozici prostory z různých časových údobí, takže se tu dá vše pěkně poskládat. Začínáme ve středověku a dostáváme se až do renesance.“

„Krumlov má filmařům co nabídnout,“ říká hrdě i kastelán. „Autenticitu jak ulic města, tak interiérů, atraktivitu a především kreativitu a um místních lidí.“