Na dvoudenní soutěž se přišlo podívat i čtyři sta dětí ze základních škol, které si také zahrály a podívaly se na soutěžní disciplíny.

„O studenty zatím nouzi nemáme. Letos jsme v přijímacím řízení měli stopadesát zájemců, brali jsme šedesát. Nepříjemné bylo to, že do poslední chvíle nemuseli potvrdit nástup. Nastoupili ale všichni,“ říká organizátor a odborný učitel Karel Bílek.

Zájem o studium si vysvětluje tradicí písecké školy, kvalitou výuky a celorepublikovým rozsahem.

Jednou ze studentek je i Petra Kasalová z Bechyně. „Tatínek i bratr tady studovali, maminka pracuje také v lese. Nic jiného jsem odmala dělat nechtěla, protože les mě baví,“ říká.


Podle Bílka přitáhne dívky do školy i všestrannost při výběru povolání. „Vedle lesařiny se můžou věnovat životnímu prostředí, ochraně přírody anebo se dostat k oborům, které začínají, třeba parkové údržby či projekty parků,“ dodává.

Škola díky evropským projektům spolupracuje i s jinými zeměmi. Jenom v projektu Leonardo da Vinci je to devět škol v celé Evropě. „Ostudu rozhodně neděláme. Naopak, zahraniční studenti, kteří jsou tu na praxi, jsou překvapeni. Jsme na výrazně vyšší úrovni než jejich střední školy. Je zajímavé, že je pro ně problémem poznat třeba dřeviny nebo kytičky. Jezdí sem rádi, jsou vybráni ti nejlepší studenti, ale i ti se tady docela trápí,“ vysvětluje.

Soutěže se letos zúčastnilo 10 družstev po třech soutěžících, mezi kterými byla i dvě dívčí družstva. Škola soutěž pořádá nejen pro studenty, ale i pro čtyři sociální partnery, což jsou Vojenské lesy Horní Planá, Lesní správa Orlík, Lesy města Písku a lesní závod Boubín.

V družstvech soutěží bez rozdílu buďto studenti, nebo lidé z provozu, což jsou hajní a dřevorubci. „Je to vyrovnané, hajní a dřevorubci dopadnou lépe ve zručnostních soutěžích, ale studenti jsou zase lepší v administrativní části. Vloni byly naše holky třetí v družstvech a dospělé dokonce předběhly,“ doplňuje.

V jednotlivcích letos vyhrál Jan Čanda z Orlíku nad Vltavou s.r.o. a v družstvech Lesy města Písku s.r.o.