Žádné škrtání Českého Krumlova ze seznamu UNESCO není na pořadu dne. To je závěr aktuálního jednání Výboru světového kulturního dědictví v Seville.

„Výbor projednal na svém zasedání zprávu o Praze a Českém Krumlově. Ani u jednoho statku nebyly navrženy postupy, které by v budoucnu mohly směřovat k jeho vyškrtnutí ze Seznamu světového dědictví,“ konstatoval v úterý náměstek ministra kultury František Mikeš.

V případě Českého Krumlova trvá ovšem Výbor na svém předchozím stanovisku a požádal, aby nové umístění otáčivého hlediště nemělo žádný dopad na výjimečnou světovou hodnotu města.

„Česká delegace informovala všechny členy Výboru, že otáčivé hlediště zůstane na svém místě v zahradě zámku v termínu, který byl dohodnut počátkem roku 2007 v Českých Budějovicích se zástupci Českého Krumlova a Jihočeského kraje, tedy do roku 2016,“ shrnul František Mikeš.

„To je dobrá zpráva. Nyní se musí jednat o budoucnosti otáčivého hlediště dál,“ sdělil v úterý Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla. Jako doložení takzvaného veřejného zájmu iniciovalo na podporu těchto jednání Jihočeské divadlo petici za zachování točny v zámecké zahradě.

„Týden po vzniku máme pod peticí 55 tisíc elektronických podpisů,“ konstatovala Jana Orlovičová, ekonomická náměstkyně ředitele Jihočeského divadla.

Náměstkyně Jihočeského divadla Jana Orlovičová dodává: „Po sezoně pošleme petici společně se stanoviskem na ministerstvo a budeme chtít vědět, jak se situace bude řešit dál. Každým rokem se nám házely klacky pod nohy v souvislosti s užíváním stavby. Výsledek se vždy dozvídáme na poslední chvíli, ale my musíme včas sestavit dramaturgický plán nebo plán údržby točny a připravit ji na sezonu. Točna je obrovský fenomén a petice je určena také úředníkům, kteří nikdy nevytáhnou paty z úřadu, aby věděli, jaký je opravdový zájem diváků.“

Zatímco ortodoxní křídlo památkářských nadšenců i odborníků tvrdí, že otáčivé hlediště je cizorodým a nesouvisejícím prvkem násilně umístěným do barokní zahrady, kde taková konstrukce nemá co dělat, narůstající podpisy pod peticí svědčí o tom, že takový názor se může velmi brzy dostat do silné menšiny. Jde jen o to, jak se politici zachovají, zdali podle názoru některých památkářů, nebo podle veřejného mínění.

Kdo se má starat?

Zatím je jasné jedno: Do roku 2016 je nutné rozhodnout o tom, co s točnou dál. Ale už není jasno v tom, kdo vlastně rozhodne nebo kdo se má starat více?

Jitka Zikmundová, místostarostka Českého Krumlova: „Město, pokud bude chtít, aby točna zůstala tady, by mělo vyjít vstříc novým územním plánem.“

Podle vedení Českého Krumlova patří točna někomu jinému a je na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví města. Nic víc tedy udělat nemůže.

Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla: „V optimální podobně by bylo vhodné, aby proběhla jednání mezi Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi, ministerstvem, krajem a divadlem.“

František Mikeš, náměstek ministra kultury: „Radnice (českokrumlovská), by měla už jednou říci, co chce. Já jsem jim (radnici) napsal dopis, se kterým se chceme obrátit na nové vedení UNESCO. Ale to nemůže Ministerstvo kultury samo, to musí ministerstvo navazovat na děje, které vycházejí z daného místa.“


Praha také obstála

Zasedání Výboru UNESCO v Seville projednávalo i problémy Prahy. Předmětem stížností nevládních neziskových organizací se stal především tunel Blanka a městský okruh. Výbor v tomto případě požádal o vznik kontrolní mise, která by na místě ověřila, že jejich dopad na výjimečnou světovou hodnotu statku nehrozí.