„Nechápu, proč to lidé dělají. Třeba u serpentin jsem viděl poházené pytle, lahve a pneumatiky. Nerozumím tomu, jak je to možné. Je tak jednoduché odvézt větší odpad na sběrný dvůr,“řekl Vodička.

Kvůli tomu, že na problém si začali stěžovat i jiní Písečáci, vznikla v Písku iniciativa mapující černé skládky.

„Předtím neexistovala žádná ani přibližná statistika, která by říkala, kolik a jakých černých skládek existuje. Buď to města řeší a pak žádné skládky nejsou, nebo to neřeší a dělají, jako že se nic neděje,“vysvětlil organizátor mapování skládek Marek Anděl.

Podle něj je nepochopitelné, proč se lidé zbavují starých ledniček a podobných věcí odhozením do škarpy nebo na louku.

„V Písku je osm sběrných dvorů. V Drážďanech, které mají o mnoho více obyvatel, je jich také osm. Proto nerozumím lidem v Písku, kteří si dají tu práci a pohodí ledničku někam k silnici,“ doplnil Anděl.

Po vypracování předali organizátoři soupis více než patnácti skládek úředníkům Odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku.

„My musíme dodržovat klasický postup. Zjistit, kdo je majitelem pozemku, poté ho písemně upozornit, aby skládku zlikvidoval, a pokud to neudělá, pak s ním teprve můžeme zahájit řízení,“ uvedl vedoucí odboru Miloslav Šatra.

Podle Anděla ale většina skládek leží na pozemku státu nebo města Písku. „Proto už některé velmi brzy po odevzdání materiálu na odbor zmizely. Po odklizení všech vzniklých skládek bude vyčištěná místa kontrolovat policie více než dříve,“ připustil Marek Anděl.

Dodal, že ke vzniku černé skládky stačí to, aby nějaký člověk odhodil jednu věc. Další odpadky podle něj pak přibývají, jde o řetězovou reakci.