Měla své zapřisáhlé odpůrce, ale i zastánce. Většina Písečáků si na ni obtížně zvykala, mnozí se obávali, že ji smete první velká voda a dodnes se této ulici ve tvaru lodi říká Titanic.

Zpočátku nepřijímal s nadšením projekt architekta Tomáše Trávníčka ani písecký fotograf Jan Vávra: „Postupem času jsem ale změnil názor. Stavbu jsem přijal, začala se mi líbit její barevnost a nápaditost. Je přínosem pro město a dobře zapadla do této části Písku.“

Na těžkosti a problémy dodnes nezapomněli majitelé a nájemníci bytů. „Konstrukční vady způsobovaly v některých bytech zatékání a vznik masivních plísní. Radnice tyto problémy bagatelizovala. Neřešená anebo nekoncepčně látaná situace byla pro některé mé sousedy důvodem k odchodu jinam,“ zavzpomínala jedna z obyvatelek ulice Eva Kadlčáková.

Čechova ulice po demolici rodinných domků v polovině osmdesátých let však volala po novém stavebním řešení. Tehdejší vedení města v čele se starostou Tomem Zajíčkem (ODS) počítalo s nebývale vysokými investicemi, s technickými problémy při zakládání stavby i s vysokými nároky na architektonické a urbanistické řešení.

„Co jsme však nečekali, byl poměrně razantní odpor písecké veřejnosti, dodal Zajíček. Stavbu kritizovala i opozice v zastupitelstvu. „Projekt znamenal likvidaci protipovodňového valu, což se projevilo při povodních v roce 2002,“ připomněl tehdejší i dnešní zastupitel za KSČM Karel Vodička.

Jiného názoru je ale bývalý starosta Luboš Průša: „Stavba se při povodni osvědčila. Navíc byla pilotním řešením bytového problému, zásluhou bytů na prodej nebo na prodej na splátky.“

Čechova ulice, jejíž stavba stála přes 300 milionů korun, byla slavnostně otevřena 30. dubna 1999. I díky této urbanisticky zajímavé stavbě je Písek známý nejen po celé ČR, ale i v zahraničí.