Oba mají společnou lásku a tou je hra na tahací harmoniku. Své umění předvedli návštěvníkům sobotního píseckého setkání harmonikářů.

„Začal jsem hrát v roce 1958, když mi bylo deset. Viděl jsem, jak to šlo vnukovi našeho domácího,“ líčí starší z muzikantské dvojice Ježků.

„Můj táta nehrál, ale hudebníkem byl děda, který na Šumavě hrával na harmonium,“ dodal Bohumil Ježek, bývalý voják z povolání.

"Chtěl jsem jít na konzervatoř, ale to nevyšlo z finančních důvodů. Tak jsem hrál na vojenské hudební škole na všechno možné a pak jsem se zase vrátil k harmonice,“ tvrdí Ježek.

A jak se k tomuto nástroji dostal jeho vnuk?

„Bylo mi šest a naučil jsem se sám na papírovou harmoniku šest písniček. Teď chodím k dědovi každý den na hodinu hrát. Zatím hraju čtyři a půl roku,“ líčí Bohumil Ježek mladší.

„Asi by chtěl jít na konzervatoř, ale rodiče mají jiné plány. Jsme takoví spiklenci,“ tvrdí dědeček a vnuk souhlasně přikyvuje.