Tah žab na zásnuby do rybníků, tůněk a jiných vodních prostředí na Českokrumlovsku jde do finiše.

Například na jedné z lesních cest mezi Malonty a Bělou bylo možné o víkendu pozorovat množství táhnoucích ropuch, z nichž mnohé na zádech ještě nesly svého partnera.

Ale v Holubově, kde se na silnici kolem rybníka rok co rok objevuje speciální výstražná značka upozorňující řidiče na putující žáby, aby je pokud možno nepřejeli, je už žabí tah u konce.

„Silnice představují pro táhnoucí žáby problém. Proto například v Holubově se jim snažíme pomoci tím, že je sbíráme a přenášíme do rybníka. Letos byl díky dlouhodobě vysokým teplotám tah intenzivní, žáby, tady hlavně ropuchy, táhly ve velkém množství,“ řekl zoolog Správy CHKO Blanský les Zdeněk Hanč.

„Zajímavé je, že letos to byly tak z 95 procent ropuchy, skokani táhli nějak utajeně. Ještě před několika lety to bylo obráceně,“ konstatoval a ujistil, že jakmile se ochladí, výstražnou značku s omezením rychlosti na 20 kilometrů v hodině zase uklidí.
Dvacítku neberou

Velké množství řidičů si z ní ale bohužel mnoho nedělá.

„Jak se v tomto úseku v tomto čase chovají motoristé, snad ani raději nebudu říkat. Jsou hrozní,“ říká očitý svědek, šestatřicetiletý Jiří Šváb, který každoročně během tahu pomáhá stovkám žab bezpečně se dostat do rybníka.

„Vždyť by nás mnozí řidiči při sběru i sundali ze silnice. Jestli ze stovky motoristů jich zpomalí tak deset, tak je to hodně. I když na ně máváme – nezájem,“ povzdychl si.

Jiří Šváb u holubovského rybníka bydlí a do kbelíků žáby na silnici sbírá již osmým rokem. A v tom mu vydatně pomáhá i jeho rodina, ale také obyvatelé ostatních okolních domů, kteří rovněž nosí žáby do rybníka, které posbírají na svých zahradách.

„Vrchol tahu už je pryč. Letos táhlo přes silnici 1200 ropuch. Tolik jich putuje v průměru každoročně,“ líčil Jiří Šváb. Ráno vstane, s kbelíkem se projde kolem rybníka, špachtličkou seškrábne přejeté chudinky, živé chytá do ruky. Ropušího jedu se nebojí. „Vždyť kdo dneska není jedovatý!“ smál se.