Čistá střecha, prázdné okapy, žádné pokálené chodníky. Takový je stav jen pár týdnů poté, co na střechu firmy Reality Grégr v Písku nainstaloval majitel domu plašič proti holubům.

„Měli jsme s holuby velký problém, protože oni si naši zateplenou střechu oblíbili. Okapy jsme museli čistit dvakrát za měsíc. Špinavá střecha, plné okapy trusu, tak to už je všechno pryč,“ řekl majitel Jaromír Grégr, který vyčíslil náklady na jedno čištění okapů s pomocí vysokozdvižné plošiny okolo tří tisíc korun. Ve firmě uvažovali také o tom, že by za sto tisíc korun koupili síť proti holubům. Náklady by se vrátily za rok.

„Na některé naše budovy jsme nainstalovali bodáky proti usednutí holubů, ale pořád to bylo málo. Při hledání možností jak holuby dostat pryč zjistili, že jednou z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších metod je pořídit si na střechu plašič ptáků,“ dodal Grégr.

Způsob plašení ptactva je založen na tom, že plašič se může spustit v nastavených pravidelných či nepravidelných časových intervalech. Rozpětí výkřiků je v čase mezi pěti až třiceti minutami. Ve druhé variantě lze pohybové čidlo nastavit tak, že na vzdálenost deseti metrů zaregistruje čidlo pohyb ptáků, přičemž úhel infračerveného vyhledávání je až 130 stupňů.

V ten okamžik se spustí reproduktor, který simuluje čtyři druhy výkřiků dravců. Podobnou zkušenost udělala před třemi lety firma Jitex, která umístila plašič na svou budovu na Alšově náměstí.

„Tehdy nám instalaci ochrany proti holubům doporučil a zajistil bývalý obchodní partner, poté co při jednání sledoval přilétající hejno holubů. Příliš jsme mu nevěřili, nicméně po několika letech se zdá, že zařízení nějaký význam má a to přesto, že jsou období, kdy je střecha plná holubů,“ řekl člen představenstva Jitexu Písek Josef Turek.

„Pokud jde o ekonomický přínos, viděl bych jej v tom, že nedojde ke zkrácení doby životnosti střešní krytiny a okapů. Holubí trus obsahuje agresívní látky, které poškozují stavební materiály a působí i estetické škody. V našem případě bych odhadoval potenciální škody přibližně na 500 tisíc korun za 10 let, pokud by neúčinkovala ochrana proti holubům,“ dodal.

Podle Miloslava Šatry z odboru životního prostředí a VLHZ Městského úřadu Písek mají holubi přirozeného predátora mimo dravce také mezi kunami, kterých je ve městě dnes už dost.

„Odhaduju, že je tu okolo čtyř tisíc holubů. Jsou to přenašeči různých roztočů, kteří jsou člověku nebezpeční,“ upozornil Šatra.
Ptáci, které nikdo nebude krmit, a kteří nebudou mít kde usednout, časem odletí pryč. Pokud nezahnízdí, sníží se tímto přirozeným způsobem holubí populace,“ dodal Šatra.

V případě, že se přemnoží, může státní veterinární správa dokonce vyhlásit krizový stav a holuby odchytávat. K tomuto kroku přistoupilo město před osmi lety, tehdy jich odchytili 150 kusů.