Jako pomocná kuchařka v jednom z šumavských hotelů pracuje dvacetiletá Denisa z Písku. Bere to ale jako přechodné období. „Mým snem je mít svůj vlastní skutečný penzion. Nyní už věřím, že se mi vyplní,“ řekla Denisa.

 Její specialitou jsou omáčky. „Je v nich fakt dobrá,“ potvrzuje šéfkuchař, zkušený praktik Martin (42). Ještě před několika lety ale bylo podle dívky všechno jinak. „Naši chtěli za každou cenu, abych studovala. Přihlásili mne na střední školu a já jsem se na truc přestala učit. Ve druhém ročníku to rodiče vzdali a já jsem přestoupila na hotelovou školu do Příbrami. Když vidí, jak mne práce baví, myslím, že mi už odpustili,“ tvrdí spokojená Denisa.

I když by nakonec neměla vlastní penzion, jako kuchařka se určitě uplatní. Cestovní ruch takové profese bude potřebovat i do budoucna.
O kvalitní řemeslníky je na trhu práce, zejména v některých oborech, stále větší zájem.

Některé firmy se dokonce na přípravě učňů přímo podílejí. Příkladem je písecká společnost Kočí. „Žákům, kteří se budou učit ve vybraných stavebních profesích pro naši firmu, zaručujeme jistotu pracovního místa po ukončení školy, dále každý měsíc finanční příspěvek a praxi na našich stavbách,“ vysvětlil program Junior ředitel společnosti Radek Kočí.

Příběh Denisy není ničím výjimečný. Je stále dost rodičů, kteří své potomky za každou cenu nutí ke studiu. Nejen bez ohledu na jejich zájmy, prospěch a celkové studijní předpoklady.

„Určitě není dobře, když se žák se čtyřkami hlásí na střední školu. Buď stejně přejde časem na učiliště nebo neudělá maturitu,“ shrnula své zkušenosti Eva Procházková z Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání a studia Úřadu práce v Písku.