Nudné krabice. Tak nazývají lidé budovy na levém břehu Otavy u Kamenného mostu, kde dnes sídlí úřady. „Pamatuji tu Rybářskou ulici. Na tyhle krabice jsem si ještě nezvykl,“ rozčiluje se Václav F. (72) z Písku.


Moderní výstavba může znamenat zkázu pro historická centra měst. „Platí to i pro Písek, ale naštěstí ne v rozsahu, jako například pro Jihlavu, Liberec nebo Železný Brod. Koloritu Písku ublížilo zbourání domů na obou rozích Jungmannovy ulice,“ říká památkář Jiří Hladký.


Podle jeho slov se v Písku zásluhou města, církve, soukromých majitelů a přidělených dotací podařilo opravit většinu historických objektů.
„Peníze jsou důležité, ale hodně záleží na lidech, na vztahu k památkám a zájmu uchovat je i pro další generace. To platí pro celý okres. Péčí soukromých vlastníků se po mnoha letech daří realizovat náročný projekt, jako je rekonstrukce tvrzí v Kestřanech. Řád premonstrátů renovuje rozsáhlý areál v Milevsku,“ uvádí Hladký.


Domácí péči o památky ani nevnímají. „Chodím denně přes centrum města do školy. Nedávno za mnou přijely kamarádky z Mostu a byly nadšené promenádou u řeky a opravenou Sladovnou. Teprve tehdy mi došlo, co se tady v posledních letech změnilo,“ podělila se o své dojmy devatenáctiletá studentka Tamara.


Města i další vlastníci musejí sáhnout hluboko do vlastní pokladny, ale dokážou využít i dotací. Zatím největším úspěchem Písku byla dousetmilionová dotace z Evropské unie na regeneraci historického jádra u řeky Otavy. Z dotací ministerstva kultury se soukromým vlastníkům podařilo opravit domy na náměstích a jejich vnitrobloky.