To je ve zkratce příběh Gabriely Hladké z Mirotic, která ve svých šestatřiceti letech začala navštěvovat řidičský kurz v Písku.

„Když mi bylo osmnáct, bydlela jsem v Praze. Začala jsem chodit s kamarádem do autoškoly. Šli jsme spolu na hodinu a jeho srazila tramvaj. Tento zážitek mě na dlouhou dobu odradil od řízení, ale na nic dalšího si z tehdejšího kursu nevzpomínám,“ říká Gabriela Hladká.

Ve třiadvaceti se vdala a k řízení ji stále nic netáhlo. „Ne, že bych vyloženě nechtěla, ale manžel mě od toho odrazoval. Auto jsme doma měli, ale muž řidičský průkaz vlastnil a říkal, že pro mě je tedy zbytečný,“ vysvětluje Gabriela Hladká.

V předminulém roce ale manžel zemřel a ovdovělá Gabriela Hladká začala od základů přehodnocovat celý svůj život.

„Prodala jsem byt v Praze a přestěhovala se do jižních Čech, protože jsou tu menší náklady na bydlení a život obecně. V Praze už stejně nikoho nemám. Uvědomila jsem si také, že s řidičským průkazem budu mít mnohem větší cenu na trhu práce. Žiju s dcerou a přítelem a auto máme, takže jsem v tom neviděla vůbec žádný problém,“ doplňuje Hladká.

V současnosti je nezaměstnaná, takže na autoškolu má relativně dost času.

Gabriela Hladká má za sebou pět jízd a netrpělivě očekává další.

Když sedá za volant v autoškole, prý se jí zmocňuje zvláštní pocit. „Už se moc těším, až budu mít svůj vlastní průkaz, budu svobodnější. Do té doby mi dělá osobního šoféra moje kamarádka,“usmívá se budoucí řidička Gabriela Hladká.