U celých 22 procent rodiče nástup do školy zvažují.
„Zdá se mi, že náš Honzík ještě pro školu nedozrál. Proto jsme požádali o odklad,“ říká maminka šestiletého Jendy. Stejným způsobem uvažují další rodiče, kterým se mnohdy zdá, že jejich dítě ještě pro školu nedospělo.
Největší nárůst z píseckých škol zaznamenali na Základní škole E. Beneše v Písku, kde ze 105 dětí půjde k vyšetření 31. Naopak na ZŠ Svobodná z 25 dětí podali žádost jen dva rodiče.
Podání žádostí však automaticky neznamená odklad docházky. Součástí odkladu samotného je potvrzení od lékaře a psychologa a rodič je může přinést buď už přímo k zápisu, nebo jej dodat do začátku školního roku. O dodatečný doklad lze požádat i po nástupu do školy.
Přestože letošní počet žádostí je opět vyšší než vloni, nedomnívá se psycholožka Sylva Hönigová z Pedagogicko–psychologické poradny v Písku, že by se jednalo o enormní nárůst. „Každoročně se čísla o něco zvyšují, ale neviděla bych to tak dramaticky,“ říká.
Sama v tomto oboru pracuje 30 let a ročně s kolegy v poradně vyšetří v souvislosti se vstupem do školy 150 až 200 dětí.
„Nesprávný odklad může dítě i poškodit. Jestli má vývoj u dítěte postupovat, požadavky mají být o trochu vyšší, než je současná vývojová úroveň dítěte,“ dodává.
Kolik dětí nakonec do 1. třídy nenastoupí, se zjistí až po provedených vyšetřeních. V loňském školním roce získalo odklad celkem 19 % dětí.
V první třídě se podle ní děti naučí v životě nejvíc, nikdy jindy už neudělají takový pokrok. „Někdy je pro ně těžší přijmout roli školáka, než se učit. Samotné učení jim jde většinou velmi snadno,“ říká Hönigová.
Oslovení odborníci se však shodují v názoru, že v dnešních rodinách chybí komunikace. Rodiče posadí dítě před televizor nebo počítač. Nikdo si s dětminečte, neučí je básničky.
Komunikační schopnosti dětí se snižují a to vede rodiče k dojmu, že jejich dítě ještě pro školu nedozrálo
