Poměry ve sběrném cikánském táboře byly žalostné. „Zemřelé z tábora v Letech původně převáželi do Mirovic a tam je pochovávali na místním hřbitově. Jako první tam byl pohřben 16. srpna 1842 kojenec Jan Hubený, jako poslední 13. ledna 1943 Alžběta Růžičková, rovněž v kojeneckém věku,“ napsal historik Ctibor Nečas.
Památku obětí romského holocaustu připomíná památník, který u obce Lety 13. května 1995 odhalil tehdejší prezident Václav Havel. Nedaleko památníku ve tvaru rozlomené koule však stojí velkokapacitní vepřín společnosti AGPI Písek. Právě to bylo předmětem tvrdé kritiky romských i dalších organizací, včetně mezinárodních.
„Existence velkovýkrmny v Letech je zjevným hanobením míst, kde za druhé světové války trpěli nevinní Romové,“ připomněl prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Odstranění vepřína slibovali při příležitosti květnových pietních aktů předsedové vlády, ministři, poslanci a senátoři. Jihočeští Romové se však k odstranění výkrmny staví zdrženlivě.
„Byli bychom rádi, kdyby ministerstvo financí uvolnilo pro Jihočeský kraj čtyřicet milionů korun na vybudování nové příjezdové komunikace a na celkové zkulturnění prostředí u stávajícího památníku,“ uvedl Matěj Sarközi, terénní sociální pracovník organizace Člověk v tísni.
Vybudování této komunikace připravil již vloni Jihočeský kraj, nedostal však dosud peníze. Obyvatelům z okolních obcí se záměr příliš nelíbí. „Věnovat tak velkou částku na asfaltku k památníku, kam přijede jednou za rok pár lidí položit věnce? To je vyhazování peněz. Našli by se potřebnější věci,“ zlobil se jeden z místních obyvatel.
Skutečnost, že k památníku se jezdí většinou jen při květnovém výročí potvrdila také starostka Letů Blanka Hlavínová. „Lidé z obce se k památníku neradi veřejně vyjadřují,“ dodala starostka. Jak dále uvedla, o úpravy kolem památníku se celoročně stará obec na své náklady.
Podle vyjádření bývalé ministryně Džamily Stehlíkové je pro vládu připraven materiál, který tábor v Letech řeší souběžně s podobným v Hodoníně.
