Pokud děti škole chybí, musí obecní úřady rozdíl doplatit. Roman Ciboch z Vrcovic, který s partnerkou vychovává tři dcery, má ale jasno. „Já jsem tady chodil do školy devět let a chci, aby sem chodily i moje holky. Do Písku by musely dojíždět a to je naprosto zbytečné,“ vysvětluje.
Problémy s odlivem žáků mají spíše základní školy v okolí Písku, v Záhoří či Klukách. Tady se díky blízkosti města skutečně obávají toho, že se někteří rodiče pro školu ve městě nakonec rozhodnou.
V Klukách, kde je základní škola malotřídního typu, je v průměru deset dětí v jedné třídě. Podle učitelky Zuzany Maňourové je tady učitel pro dítě více partnerem. „Není pravda, že vzdělávání v malotřídních školách má nižší úroveň než na velkých,“ domnívá se.
Ředitelka Základní školy E. Beneše v Písku Eva Vanžurová si nemyslí, že by školy na venkově byly v něčem horší, „Neřekla bych, že školy na venkově jsou horší. Rodiče nám udávají jako hlavní důvod to, že v Písku pracují a děti si vezmou sebou ráno i večer. Sportovní a jazykové kroužky mohou hrát při výběru školy pro dítě také svou roli,“ říká ředitelka.
