„Labutě se mi líbí ze všeho nejvíc,“ vypráví. To potvrzuje i její maminka Edita Plachá. „Jsme u řeky každou chvíli. Nosíme sem koláče, rohlíky, prostě zbytky,“ říká. Rodina Plachých není zdaleka jediná, kdo se ptákům v těchto dnech snaží přilepšit.

Na některých místech je ale lepší labutě nekrmit. „Problémy mohou nastat na rybnících, které jsou u vesnic, nebo přímo v obci. Lidé labutím nosí potravu za ještě relativně teplého počasí, ptáci se v místě cítí dobře a v zimě neodletí. Pokud je ale voda stojatá a lidé krmit přestanou, stává se, že pak nemají dost potravy a na vodě zamrznou,“ varuje vedoucí Záchranné stanice živočichů Makov Libor Šejna.

V minulém týdnu přivezli písečtí městští strážníci do Makova labutě dvě. Museli je vysekat ze zamrzlé řeky u Zátavského mostu. „Jedna už je v pořádku, druhá se ještě úplně nezotavila,“ popisuje Libor Šejna. Dodává, že labutě nejsou jediní ptáci, kteří se v těchto dnech do stanice dostali.

„Měli jsme tu také volavku. Už jí ale nebylo pomoci. Byla hodně vyhladovělá. Volavky to mají o to horší, že je nelze přikrmovat. Živí se rybičkami,“ vysvětluje vedoucí.Více štěstí měla dvě káňata. I ta byla přivezena hladová. Už jsou ale v pořádku a připravena na vypuštění.

Zhruba sedmdesát procent dravých ptáků nepřežije v případě velkých mrazů a silné sněhové pokrývce první rok. „Nevadí jim tak zima, ale hladovění, protože myši žijí pod sněhem a dravci se k nim nedostanou,“ dodává Šejna.