Při týdenním svozu stojí jedna popelnice za rok 1824 korun. Vedle dražších pohonných hmot se na zvýšení ceny podepsalo především skládkovné. Poplatky se nelíbí osmašedesátiletému důchodci Zdeňkovi z Písku: „Celý systém platby za odpady mi připadá hodně nespravedlivý. Jsme s manželkou v domku sami, odpad třídíme a do popelnic dáváme minimum. Přitom platíme stejně jako ti, kteří nejen vrchovatě naplní popelnici, ale ještě ji obloží balíky se vším možným,“ zlobí se důchodce Zdeněk.

Řešením by bylo vážení popelnic. Potom by občan platil skutečně jenom „svůj“ odpad. Jenomže technologie je drahá a těžko dostupná.

V Protivíně, kde se peníze nevybírají na popelnici, ale na obyvatele, poplatky zůstávají na stejné výši jako vloni. Paušální poplatek je 456 korun na obyvatele a rok. Na odpadové hospodářství to zdaleka nestačí, město je dotovalo každoročně částkou kolem půldruhého milionu.

Některým občanům se poplatky zdají vysoké, a tak raději vozí odpad na černé skládky, které jsou ve městě a okolí stále častější. Jiní lidé kritizují město za špatnou organizaci svozu a likvidace odpadů.

„Poplatky by se měly v každém případě snížit, když to jde v některých obcích, proč by to nešlo u nás,“ napsal jeden ze čtenářů Deníku.
„Jsou takové případy, ale je jich skutečně minimum. Jde o obce s malým počtem obyvatel i na Písecku, kde svoz a likvidace odpadu příliš obecní rozpočet nezatěžuje. Jiní si to nemohou dovolit,“ uvedl k námitkám jednoho z občanů starosta Protivína Jaromír Hlaváč.

Šetřit se dá především tím, že se bude odpad třídit. Většina měst a obcí pro to již vytvořila podmínky rozmístěním souprav nádob na tříděný odpad. Například jen v Písku je k dispozici dostatečný počet souprav po čtyřech nádobách, kromě toho mají občané možnost odevzdávat nepotřebné věci zdarma ve sběrných dvorech, které jsou i v připojených obcích.

Přesto u kontejnerů zůstává nábytek, ledničky nebo televize, jejich odvoz odpadové hospodářství prodražuje. Obce proto usilují o to, aby byla zrušena hranice 500 korun u poplatku za odpady.