„Mám už vybrané všechny tři školy. Všechny jsou umělecké. Výtvarka mě baví a nemám moc ráda technické předměty. Chtěla bych učit, takže po maturitě půjdu na vysokou školu,“ plánuje Bára.
Mezi dětmi panuje názor, že maturita je základ. Také většina Bářiných kamarádů se hlásí na střední. „Myslím, že učňák je výhodný pro ty, které nebaví učení a hned po škole chtějí pracovat,“ přemýšlí deváťačka.
Na maturitní obory se budou zase o něco víc hlásit i ti žáci, jejichž výsledky nejsou tak dobré. Myslí si to ředitel Odborného učiliště Písek Václav Hanus.
„Na středních školách je dost volných míst a přijati jsou i žáci s horším prospěchem. Teď to navíc můžou zkusit rovnou na tři školy a v některé uspějí,“ říká Hanus.
Dodává, že tento školní rok už přijali na školu jedenáct dětí, které na učiliště přecházely ze střední školy. Stejný názor má i Eva Procházková z Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání a studia úřadu práce.
„Chodí k nám žáci v rámci předmětu Příprava na budoucí povolání. Určitě není dobře, když se žák se čtyřkami hlásí na střední školu. Buď pak přechází na učiliště, nebo nezvládne maturitu. Rodiče někdy mají jinou představu než děti,“ vysvětluje Procházková.
Některé firmy spolupracují s učilišti. Žáci mohou získat určitou formu stipendia. V prvním ročníku 500 korun, ve třetím 1500 korun. I to je pro některé rodiče motivující. Málo dětí se hlásí na obor prodavač.
„Přitom s tímto zaměřením se hledá dobře uplatnění. Naopak téměř neumístitelná jsou povolání kadeřnice nebo pedikérka. Většina dětí, které k nám chodí, ještě nemají jasno. Je důležité zvážit, na jakou školu jít. Je to rozhodnutí, které ovlivní celý život,“ říká Procházková.
Pro ty, kteří ještě nemají úplně jasno co by chtěli dělat, má poradna připravený test zájmů. Test vyhodnotí charakteristiku osobnosti a člověk zjistí, na jakou práci se hodí.
