„Lidé si koupí u asijských prodejců boty za pár korun, a když doslouží, koupí si jiné. Rodiče nechávali opravovat na začátku školního roku dětem třeba školní tašky. Dnes i ty seženou levně,“ vysvětluje jeden ze tří píseckých ševců Luděk Paukner.
Dodává, že sváží boty z celého kraje. Ani tak si na velké peníze nepřijde. „V malých obcích je zase méně obyvatel a tím i méně bot k opravě.“
To potvrzuje Václav Holan (70) z Písecka. „Dřív jsem k ševci boty nosil, teď už ne. V dnešní době se to nevyplatí. Když jsem si spočítal, kolik stojí oprava a kolik nové boty na tržnici, přestal jsem k ševci chodit,“ říká.
V těchto dnech mají ševci zakázek relativně dost. Lidé si před zimou své oblíbené zimní boty do opravny přece jen nosí o něco víc.
Jiří Peterka (30), nejmladší švec v Písku, nejčastěji opravuje podpatky, které nevydrží nápor při chůzi po písecké dlažbě.
Čekací doba v jeho opravně je minimálně týden. „Nejde ani tak o to, že bychom měli tolik zakázek, ale opravené části musí nejdřív schnout a pak se teprve přibíjejí,“ popisuje Peterka.
Od jara do podzimu zájem o opravy není. „Páskové boty nebo žabky jsou většinou tak levné, že je lidé prostě unosí a pak vyhodí,“ vysvětluje Peterka. Drobné opravy ale ševce neuživí. „Naše řemeslo, to je spíš koníček, zbohatnout se na opravách bot v dnešní době nedá,“ shodují se písečtí opravci obuvi.
Jedním dechem dodávají, že klesá i zájem o vyučení v tomto oboru, takže jsou možná poslední generací píseckých ševců.
